Vyhledávání

Redakce

Chcete zasílat novinky? Napište mi:
Radka Žáková (cykloRADKA) - editor.

Partneři

plzenskonakole.cz

Informační portál pro ty, co chtějí objevovat Plzeň a její okolí ze sedla svého kola. Tipy na cyklovýlety, užitečné rady a aktuální informace o komunikacích pro cyklisty

Žilinou na elektrokole

Velké město = hodně aut. Kolik místa zbývá pro cyklisty?

Žilina je partnerské město Plzně. Tento týden se tam konala konference Cyklistická doprava 2009, na kterou jsem byla spolu s dalšími spolupracovníky národního koordinátora pro cyklistickou dopravu v České republice Jardy Martinka, pod jehož záštitou se konference konala, pozvána. Do Žiliny jsem jela přímým lůžkovým vozem spolu s elektrokolem a hned ráno, ještě než konference začala, jsem se trochu po městě projela. Bylo co srovnávat...

Autor: cykloRADKA Aktualizace: 11.10.2009

Asi před týdnem jsem na cyklokonferenci na Jižní Moravě spolu s Jardou Martínkem diskutovala se třemi aktivními cykloturisty z Dunajské Stredy. Podmínky pro cyklistiku na Slovensku líčili velice černě. Totéž mi naznačovali organizátoři žilinské konference z občanského sdužení Mulica. Byla jsem tedy zvědavá, zda skutečnost bude tak černá, jak ji viděli oni. Hned od vlaku jsem se vybavená pohledovou mapou Žiliny vydala na průzkum na elektrokole, které jsem si právě kvůli tomu přivezla z Plzně. Složené se mnou spalo v lůžkovém kupé.

Nejdříve jsem si chtěla projet centrum města. Žilinu jsem dosud znala jen z vlaku a tak mne vlastně zajímalo celé město. Centrum toho o životě, a to i o tom cyklistém, hodně napoví. Proto jsem se nejdřív vydala tam. Na dolní náměstí (námestie A. Hlinku) jsem dojela malými uličkami, z nichž některé byly jednosměrné. Ta poslední končila značkou pěší zóna. Ovšem na rozdíl od té v Plzni tahle dodatková tabulka neobsahovala text ‚mimo kola’. Jak jsem ale záhy zjistila, cyklisté si s tím hlavu nelámali a zónu pilně využívali spolu s pěšími.

To, co jsem chtěla najít co nejdříve, bylo infocentrum. Zdejší TIK (=Turistická informačná kancelária) má na rozdíl od toho našeho v Plzni certifikaci pro cyklisty. Je označeno stejným logem jako v Čechách, ale na Slovensku se tento systém nazývá Vitajte cyklisti. Pro mne bylo opravdu překvapením, když jsem se dověděla, že přístřešek s posezením před TIKem je uzamykatelná úschovna kol. Jaký luxus! Kéž bychom ji pro turisty měli i v Plzni.

Mne ale zajímaly hlavně stojany na kola. V Žilině jsem jich našla hodně. Tolik stojanů v historickém centru bychom si my v Plzni také přáli. Našla jsem různé typy. Ty na kovových plotech kolem kmenů stromů nebo na žulových patníčcích v rozích horního náměstí (Mariánské námestie) mne zrovna nenadchly. A asi ani místní cyklisty. Když už je museli použít, tak k nim kolo přizamykali většinou zboku a nikoli předním kolem, jak si to autor stojanu přál. Tak by totiž rám kola nezamkli. Zajímavé řešení jsem objevila na pěší zóně z hlavního nádraží (Národná ulica). To by byl pěkný stojan - stabilní, masivní, vandaluvzdorný a i architektonicky zdařilý, kdyby... Kdyby ovšem rozteč pro zaparkování kola byla větší. Takto lze při troše štěstí zajet do stojanu předním kolem a zamknout tak i rám kola. Jak jsem ale zjistila, někteří zdejší cyklisté by potřebovali lekci bezpečného parkování kol. Zámkem totiž zamykali většinou jen přední kolo místo rámu (viz foto níže). Dlouho jsem uvažovala, jakou funkci má žlutě zbarvený úchyt na stojanech instalovaných na dolním náměstí. Ani cyklisté z o.s. Mulica, kteří konferenci pořádali, na to nepřišli. „Dlho sme si nad tým lámali hlavu, ale neprišli sme na to,” říká Soňa Šestáková z o.s. Mulica. „A návod tam nikde nie je” dodává. Někdy stačí jednoduchý piktogram. Na ten ovšem výrobce jaksi pozapomněl...

Cesta z centra nebyla zrovna příjemná. Všude spousta aut a tak cyklisté jezdili po silnici i po chodníku. A nebylo jich málo. Při tomto množství se lze jen podivovat, že situaci místní magistrát neřeší. „Chodníkov pre cyklistov tu v Žilině veĺa nemáme. Jeden z nich je pozdlž časti ulice Vysokoškolákov. Je ale iba pár sto metrov dlhý,” řekl mi Marián Gogola z o.s. Mulica. Právě tento chodník pre cyklistov (česky cyklostezka) jsem si projela. Bylo před osmou ráno a tak jsem potkávala hodně mladých lidí na kolech. Bylo mezi nimi i hodně dívek, což mne mile překvapilo. To se u nás v Plzni nevidí. Tašku dají přes rameno a jedou. Zahlédla jsem i dámy v letech s košíčky na kolech. Jedno děvče takto v pátek odpoledne přijelo na rande na horní náměstí. To z Čech zatím neznám. Stávající cyklostezka, která lemovala i dva kruhové objezdy na ulici Vyskoškolákov byla ráno docela dost využívaná. Tam, kde končila, většina cyklistů pokračovala po chodníku pro pěší.žádný med to ale nebyl, protože zámková dlažba tu není zdaleka tak běžná jako u nás. Spíš se dočkáte asfaltovaného chodníku s nějakou tou puklinou nebo dírou a tak když nemáte dobře napumpováno a odpružené kolo, nemůžete si jízdu tak pěkně vychutnat.

Teprve večer jsem si uvědomila, že na těch žilinských cyklistech je něco divného - jsou jiní než ti u nás a také jsem přišla na to proč. Skoro všichni totiž nenosí přilbu. Kampaně, které v Čechách podporují zdravotní pojišťovny a jiné instituce, tady zřejmě nemají. Za celou dobu, co jsem v Žilině pozorovala cyklisty ve městě jsem na počítala jen 5(!!), co měli cyklistickou přilbu. Ovšem nutno říci, že u nás je teenagerům používání cyklistické přílby uloženo zákonem, na Slovensku ji musí používat mladí do 15 let věku povinně, Ti ostatní jen mimo město. Nařízení ale platí teprvě od letošního roku, takže většina slovenských cyklistů si zřejmě ještě nezvykla..

Při svých toulkách městem jsem registrovala ještě jeden rozdíl: řidiči tu mohou parkovat přímo na chodníku, aniž by jim to povolovala speciální značka jako je tomu u nás. Není to krok zpátky, tahle legalizace parkování na chodníku? Průjezd některými místy trochu komplikuje. Třeba před železničním nádražím (Hlavna stanica Žilina) byl chodník (viz foto níže) plný aut, takže mezi domy a auty sotva prošel člověk pěšky. Předpis sice říká, že po zaparkování musí na chodníku zůstat ještě průchod šíře 1,5 metru, čož v tom to případě určitě nebylo, ale žádného policistu ani městského strážníka jsem tady kontrolovat parkování neviděla.

Po Žilině jsem se pohybovala na elektrokole a pěšky a tak nemohu porovnat frekvenci a zasíťování města hromadnou dopravou. Že by ta naše plzeňská byla tak dobrá, že nás to nenutí používat tolik kolo jako v Žilině? Místní ale říkají, že síť pokrytí města veřejnou dopravou je hustá a intervaly přiměřené, ale časté zácpy zřejmě dělají své. Preference veřejné dopravy, tak jak ji znám z našich tramvají, tu totiž chybí. Potkala jsem tu také dvě místní elektrokola. To druhé ale vypadalo spíše jako moped než jako kolo. Majitel ho měl jen pár týdnů, takže bylo ještě pěkně nablýskané. Do Žiliny na konferenci přijel také její hlavní sponzor - firma ekolo Jakuba Ditricha se svými koly. Vyzkoušeli si je účastníci cyklokonference i ti, co právě šli či jeli kolem. A zájem o ekola byl.

Dvojdenní cyklokonference Cyklistická doprava 2009 probíhala pod záštitou koordinátora pro cyklistickou dopravu v ČR ing. Jaroslava Martinka. V Žilině tak Češi prezentovali úspěšné projekty jako Baťův kanál (Jiří Durďák), cyklostezka Bečva (Roman Kalabus), a některé odborné přednášky o dopravní infrastruktuře (Slávek Syrový a Tomáš Cach) nebo o marketingu v cykloturistice (to jsem přednášela já). Starosta z Hranic na Moravě Miroslav Wildner prezentoval zkušenosti s budováním cyklistiky z hlediska komunální politiky, já pak představila Plzeň a co vše dělá pro zlepšení podmínek pro cyklisty. K těm cyklisticky nejznámějším krajům v Čechách patří jižní Morava. Co všechno pro cyklisty dělá Jihomoravský kraj a jaké způsoby podpory využívá, o tom hovořil cyklokoordinátor jihomoravského kraje Jarda Keprt.

My Češi jsme se zase dověděli o slovenském cykloturistickém značení, které se spíš podobá tomu našemu pro pěší turisty (Juraj Hlatký, Slovenský klub cykloturistov). Mne zaujala prezentace Petera Šeba Moravská cyklistická cesta - Iron Curtain Greenway. Na konkrétním příkladu dálkové cyklotrasy ukázala problémy, které na Slovensku s podporou cyklistiky jsou. Hřebíček na hlavičku udeřila Vierka Štupáková, když během své krátké ale výstižné prezentace pokládala do publika otázky, které jasně směřovaly k tomu, co brání rozvoji cyklistiky na Slovensku. Na konferenci byli zástupci různých procyklistických organizací i projektantů, bohužel zde až na jednu vyjímku chyběli zástupci místní či krajské samosprávy, kteří zde mohli získat konkrétní inspiraci pro podporu cyklistiky na Slovensku. Mnohé z toho, co v Čechách již funguje, by bylo možné aplikovat i na Slovensku. Jako pozitivní vidím snahu vybudovat Cyklistickou alianci, která by sytémové pomáhala zlepšovat podmínky pro cyklisty na Slovensku. Tato konference byla spíš velkou pracovní poradou s výměnou zkušeností. Lze jen doufat, že do další konference, kterou Mulica plánuje zase za rok, se ledy pohnou a cyklistika získá větší podporu i mezi politiky a kompetentními úředníky. Bez nich se totiž neposune dál.

O organizátorech konference Cyklistická doprava 2009 v Žilině

Konferenci s podporou grantu města a firmy ekolo organizovalo občanské sdružení Mulica. Mulica (Moja Ulica) je dobrovoľné nezávislé občianske združenie jednotlivcov a organizácií, ktorých spája vnímanie mesta nie ako parkoviska, ale ako miesta na sociálny život, stretávanie a vyjadrovanie sa. Združenie vzniklo ako spontánna reakcia na vzmáhajúci sa kult automobilizmu a snaží sa o revitalizáciu verejných priestranstiev a návrat ulice ľuďom. Združenie sa snaží získavať a zverejňovať informácie o rozvoji trvalo udržateľnej mobility v mestskom prostredí. Združenie sa snaží o prepájanie občanov,ktorí majú záujem o vytváranie kvalitnejšieho verejného priestoru. Pravidelne organizuje workshopy,cyklojazdy ako aj stretnutia so zodpovednými.

Cykloslovníček slovensko-český

Cykloturistická trasa (cyklotrasa) (podĺa STN 01 8028)= vytýčený smer cykloturistickej značenej cesty, prípadne zákres cykloturistickej značenej cesty, chodníka a podobne prechádzajucei okrajom miest, obcami a extravilánom, vedie po štátnych cestách, účelových komunikáciách, v lesnom, horskom alebo poľnom prostredí.

Cyklistická komunikácia (podĺa STN 73 6100) = nemotoristická komunikácia určená na cyklistickú premávku s vylúčením alebo oddelením akejkoľvek motorovej dopravy.

Cyklistický pruh (podĺa STN 73 6100) = pridružený pruh vyhradený cyklistom

Cyklistický pás (podĺa STN 73 6100) = pridružený pás vyhradený cyklistom; nesmie sa zamieňať s cyklistickou komunikáciou