Na úvodní stránku
mail

plzenskonakole.cz

Informační portál pro ty, co chtějí objevovat Plzeň a její okolí ze sedla svého kola. Tipy na cyklovýlety, užitečné rady a aktuální informace o komunikacích pro cyklisty

„Lávkový náměstek" Petr Náhlík představil dvě nové lávky

article

Stezka k lávce se napojí na cyklostezku pod vodárnou v těchto místech

Asi každé malé dítě v našem městě ví, že Plzeň leží na soutoku 4 řek, pátá z ní odtéká. Právě řeky ale tvoří bariéry nejen pro auta, ale i pro pěší a cyklisty. Motoristům pomohou v jejich překonání mosty, pěším a cyklistům stačí lávky. O jejich výstavbu se dlouhodobě zasazuje Petr Náhlík. Tou poslední otevřenou byla lávka u ZOO, připraveny jsou ale už další dvě.

Autor: cykloRADKA(text&foto), Ondřej VOHRADSKÝ (foto) Aktualizace: 26.09.2018

S každou další lávkou se síť komunikací pro cyklisty stává pro uživatele příjemnější. „Na území Plzně máme nyní celkem 53 lávek, z toho přibližně polovina z nich se klene přes vodní toky," uvedl na dotaz redakce Ondřej Vohradský ze Správy veřejného statku města Plzně, která se o mosty a lávky stará. Právě lávky jsou součástí unikátního městského systému Sportovně rekreačních tras v údolích plzeňských řek, neboli tzv. plzeňských greenways.  První lávku pro pěší a cyklisty v Plzni po roce 1990 prosadil a nechal postavit tehdejší doubravecký starosta  Jan Votava. Šlo o lávku přes Berounku U sv. Jiří, která byla otevřena v prosinci 1993. Druhou lávku, tentokrát přes řeku Úhlavu prosadil Petr Náhlík jako místostarosta Slovan. Otevřena byla v roce 1995, kdy byl Petr Náhlík již technickým náměstkem primátora. Později byla pojmenována jako Vokounova lávka. (Pozn. red. Vokoun je skautská přezdívka Petra Náhlíka). Od té doby bylo v Plzni postaveno mnoho lávek nejen přes vodu. Mnohé z nich prosadil právě Petr Náhlík: „Snažil jsem se, aby lávky vznikaly tam, kde pěší a cyklisté mají nějakou liniovou bariéru. Tou nemusí být vždy vodní tok, ale třeba železnice nebo dálnice. Jako místostarostovi se mi podařilo prosadit do stavby dálničního obchvatu Dálniční lávku v Černicích, a to na náklady státu," připomíná Petr Náhlík. V některých případech šlo také o řešení mostu s komunikací pro cyklisty. Tak vzniklo například zajímavé řešení nájezdu stezky pro cyklisty na most Nad nádražím. Další lávky spojují Lobzy s Božkovem, Hradiště s Radobyčicemi, Božkov s Koterovem či Litice s Valchou. V Plzni byla v roce 2017 dokončena dlouho očekávaná lávka u ZOO (o ní jsme psali v článku Lávka přes Mži u ZOO v Plzni konečně otevřena) a podařilo se zahájit projektovou přípravu dalších lávek pro pěší a cyklisty.

 

Lávka pod soutokem Radbuzy a Úhlavy test

V současné době se projektuje lávka na trase Greenway Radbuza propojí stezku na levém břehu Radbuzy se Škoda sport parkem na pravém břehu, a to asi 210 metrů pod soutokem Radbuzy s Úhlavou. Oblouková lávka s výškou oblouku 6 metrů bude více než 40 metrů dlouhá s průchozí výškou a šířkou 3,5 m. Na mostovku z dubových fošen bude navazovat na obou stranách cyklostezka. Na pravém břehu u vodárny se napojí na stávající cyklostezku 261 metrů nové cyklostezky s asfaltobetonovým 3 metry širokým povrchem, na levém břehu naváže na lávku stezka ve stejném šířkovém a povrchovém provedení v celkové délce přes 120 metrů. Necelých 50 metrů stezky se přitom zařízne do svahu na levém břehu Radbuzy. Ve směru od Zborovské ulice, tedy z centra, doplní stezku ještě navazující železobetonové dvouramenné schodiště šíře 1,5 metru, které zkrátí cestu pěším směrem do Zborovské ulice. Výškový rozdíl hladiny řeky a niveleta vozovky zde činí skoro 15 metrů, cyklisté proto vyjedou po delší svažité stezce, pěší si budou moci vybrat: po stezce či si cestu zkrátit po schodech. Podle slov Ondřeje Vohradského ze Správy veřejného statku města Plzně bude lávka postavena nejdříve v roce 2020. V příštím roce budou totiž  ještě probíhat projekční práce. Na lávku naváže cyklostezka, která povede celým Českým údolím od Škoda sport parku až ke Škodalandu. Pozemky v nivě Českého údolí již město Plzeň vykoupilo v letech 2016 - 2018. Kromě lávky a cyklostezky zde bude vybudován vodovodní výtlak do Litic a také potrubí k novému jímání vody pod hrází přehrady v Českém údolí. Tento „havarijní zdroj vody" bude sloužit potřebám občanů v případě, že by nastala nějaká havárie v ochranném vodárenském pásmu řeky Úhlavy.

 

test

Faltusův most bude sloužit veřejnosti jako lávka pro pěší a cyklisty

František Faltus (5. ledna 1901 - 6. října 1989)Byl konstruktér a znalec v oboru ocelových konstrukcí, mostů a svařování, zakládající člen Mezinárodního sdružení pro mosty a konstrukce (IABSE), člen korespondent ČSAV.
Po studiu na Vysoké škole technické ve Vídni nastoupil v roce 1923 do mostárny Waagner-Biro, kde působil tři roky a mj. se podílel na návrhu ocelového mostu přes Dunajský kanál ve Vídni. Od 1. března 1926 působil ve Škodových závodech v Plzni. Proslul zde projekty mostních konstrukcí, které přinášely do té doby novinku - technologii svařování. Podle jeho návrhu vznikl v roce 1931 celosvařovaný příhradový ocelový most v areálu Škodovky, největší ve své době. Následně F. Faltus projektoval a realizoval první celosvařovaný obloukový most v Evropě, který v roce 1932 vzbudil obdiv odborníků na celém světě - Tyršův most přes řeku Radbuzu v Plzni - Doudlevcích. Prof. Faltus byl zakladatelem první školy svářečů v Československu a vychoval od roku 1945 řadu odborníku ve svařování na ČVUT v Praze. Jeho konstrukce stavebnicových mostních provizorií urychlily obnovu zejména silniční a železniční dopravy v Československu po roce 1945. Od roku 1945 působil jako profesor na ČVUT v Praze na Vysoké škole inženýrského stavitelství, v letech 1946-1970 jako vedoucí Katedry ocelových konstrukcí.

 

Letos byla zahájena studijní příprava projektu, který představuje nové využití památkově významného objektu prvního celosvařovaného ocelového mostu v Evropě. Ocelová konstrukce mostu se stala předmětem řízení o udělení statutu technické kulturní památky a požívá tedy odpovídající ochrany. Tzv. Faltusův most,

test

 

 který je v areálu plzeňské Škodovky, bude cca v roce 2021 přemístěn na severní okraj města, kde přemostí silnici první třídy I/20 (Karovarskou) a propojí tak pro pěší a cyklisty bezpečnou cestou Kyjovský a Radčický les s městskými lesy mezi Košutkou a Krkavcem.

test

Přečtěte si také

Lávka přes Mži u ZOO v Plzni konečně otevřena -  o nové lávce přes Mži v Plzni

Fotogalerie