Po rekonstrukci přibyly v Dlouhé ulici v Plzni chodníkové cyklostezky

Dlouho odkládaná rekonstrukce Dlouhé ulice v Plzni-Lobzích je hotová. Podařilo se ji dokončit o 10 týdnů dříve, než se zhotovitel zavázal. Motoristé zde mají místo původních dvou pruhů v každém směru jen jeden. Přibyly ale cyklopruhy. Posouvá ale použité řešení pruhů pro cyklisty Plzeň dál směrem kupředu?

Autor: cykloRADKA Aktualizace: 29.06.2018
Vstoupit do diskuse (2)

Již více než 10 let ležely v šuplíku plány na rekonstrukci Dlouhé ulice v Plzni - Lobzích. Se vzrůstajícím provozem na hlavních komunikacích tak bylo nutné řešit i bezpečný průjezd cyklistů. Dlouhá a přehledná komunikace s několika zastávkami městské dopravy a bez výrazného převýšení, kterou používají cyklisté převážně k dopravním účelům, je ale teď zbrzdí. V obou směrech vznikly cyklistické pruhy, které vedou v souběhu s komunikací a cyklista je tudíž musí použít. Přitom nájezdy na ně jsou podobně jako na mnoha jiných místech v Plzni nevhodné pro silniční kola, pro ta ostatní minimálně nekomfortní, za deště ale i nebezpečné. Vzhledem k tomu, že jen pár desítek metrů níže vede souběžně podél řeky Úslavy část sítě plzeňských greenways, je zřejmé, že na kole tady jezdí hlavně dopravní cyklisté, tedy ti, co používají kolo jako dopravní prostředek k pohybu po městě, zejména do práce, do školy či za nákupy. Dosud je zde zastavil maximálně semafor na křižovatce u Astry, teď budou muset brzdit a znovu se rozjíždět na každém obrubníku oddělujícím cyklopruh od hlavní komunikace i ulic, které křižují. S povinností použít chodníkovou cyklostezku totiž přišli o přednost, kterou dosud měli při jízdě po hlavní komunikaci a tím i o čas. Chodníkové stezky jsou totiž výrazně pomalejší než pruhy v hlavním dopravním prostoru, jak jsme psali v článku Cyklopruhy v komunikaci versus cyklostezky Zeptali jsme se tedy hlavního projektanta, zda se zde uvažovalo o pruzích v hlavním dopravním prostoru a proč tu nejsou.

„Vždy je určitá skupina příznivcem společného pruhu pro motorovou dopravu a pro cyklisty a určitá skupina lidí, kteří preferují, aby cyklisté byli společně s pěšími ve svém koridoru. Já patřím k té skupině, která preferuje spíše bezpečnost, a myslím si, že takovéto uspořádání je bezpečnější," uvedl hlavní projektant Václav Lacyk z D-projektu. Důvody jsou přitom prozaické: „Město se rozhodlo v polovině 90. let, když se začínalo mluvit o cyklistických pruzích k variantě dávat společně pěší a cyklisty a myslím si, že by nebylo zcela účelné na nějakém vymezeném místě nebo v jednotlivých ulicích přistoupit k té opačné variantě, protože tady je také důležitá kontinuita provozu ve městě," dodal Václav Lacyk. Jenže situace se od poloviny 90. let změnila. Přibylo aut, ale i cyklistů. Přestože Plzeň nepatří k městům jako jsou Břeclav, Pardubice či Hradec Králové, tedy těm „placatým” městům, kde silná tradice používání kola přetrvala, počet lidí používajících kolo k dopravě po městě stále přibývá. Právě tito cyklisté používají kolo, aby se dostali z místa na místo v co nejkratším čase, a cestu volí podle toho. Dělat věci stále stejně a vyhýbat se novým a již prověřeným řešením jen proto, že kdysi dávno někdo rozhodl, že se to bude dělat tak, je přinejmenším zastaralé. Zvlášť když, jak je vidět, by to šlo, neboť jeden ze zálivů autobusových zastávek v Dlouhé ulici nakonec míjí cyklopruh v hlavním dopravním prostoru. Právě na těchto asi třiceti metrech si můžete vyzkoušet, jak se po něm jezdí. Nikde jinde v Plzni ho totiž nenajdete. Jsme tedy stále jedním z posledních krajských měst v ČR, které nemá cyklistické pruhy v hlavním dopravním prostoru. Jak dlouho ještě?

O cyklopruzích v hlavním dopravním prostoru

Ten první u nás vznikl v Břeclavi na komunikaci I. třídy procházející městem. Zasloužil se o něj Leoš Tržil, tehdy ještě dopravní metodik místního oddělení Policie ČR. Právě on uváděl, že cyklopruhy v hlavním dopravním prostoru, které se vytvoří v místě širokého pruhu pro motorová vozidla, zpomalí ve městě motoristy a vytvoří tak bezpečnější komunikaci. Čím širší pruh totiž řidič má, tím má větší tendenci jet rychleji. Ostatně, v Břeclavi cyklopruhy podél této hlavní komunikace používají i starší dámy na kole. Trendem v cyklisticky vyspělých státech Evropy je integrace cyklistů do dopravního prostoru, nikoli separace (jako u pěších). Například v Německu či ve Švýcarsku, kde již etapu chodníkových stezek překonali, vytvářejí souběžně s nimi cyklopruhy v hlavním dopravním prostoru - cyklista si může vybrat, zda pojede ve svém rychlejším pruhu vedle aut, nebo v tom pomalejším po chodníku. Zajímavé byly i výsledky miniprůzkumu v Plzni. Cyklisté, kteří si jízdu v samostatném cyklopruhu v hlavním dopravním prostoru ještě neměli možnost vyzkoušet, se ho báli. Ti, co si to již někde jinde zkusili, si ji pochvalovali a označovali jako bezpečnou. Možná to tak vnímají i ti, kteří o tom v Plzni rozhodují.

Stavba v číslech

Anketa

Vyzkoušeli jste  si již jízdu v cyklopruhu na vlastní pedály? Jaké to bylo? Čemu dáváte přednost? Své názory můžete vepsat do diskuse pod článekm.

Přečtěte si také

Cyklopruhy v komunikaci versus cyklostezky - Jaký je rozdíl v jízdě na kole po cyklostezce vedené souběžné podél komunikace a v cyklopruhu v hlavním dopravním prostoru komunikace. Článek vysvětluje oba pojmy a srovnává obě varianty z pohledu cyklisty.

Prvý cyklopiktokoridor v Plzni aneb malá cyklistická revoluce - jedno z nových řešení pro bezpečnější jízdu cyklistů najdete již také v Plzni. Jak se v něm pohybovat na kole a jak autem, pokud tudy budete projíždět jako řidič motorového vozidla, vám prozradí náš článek.

Diskuse (2)

Fotogalerie

Po rekonstrukci přibyly v Dlouhé ulici v Plzni chodníkové cyklostezky

Stavbu přestřižením pásky uvedli do provozu zástupci města městského obvodu, projektanta i zhotovitele.

Nově rekonstruovaný úsek začíná na křižovatce u Astry

Jen o pár metrů dál za zastávkou musí cyklista najet na cyklopruh v chodníku

Nájezd je nejen nekomfortní, ale za mokra může být i nebezpčný. Žulový obrubník je tu sice snížený, ale nájezd by měl být plynulý.

Stezka se přimkne blíže k uliční frontě.

Na křižovatce lze přejet do Sokolské ulice

Vzhledem k tomu, že u druhého přechodu přejezd pro cyklisty není, mělo by tu být vodorovné značení pro oba cyklistické směry.

Tady při křížení Sokolské ulice je to správně - cyklopruh je tu jen jednosměrný

Následuje dlouhý rovný úsek cyklopruhu v chodníku

A tady se chodníkový cyklopruh stáčí do hlavního dopravního prostoru

A ejhle - tady žulový obrubník není!

Cyklopruh pokračuje v hlavním dopravním prostoru...

..těsně míjí záliv autobusové zastávky...

... a za ní (opět bez žulového obrubníku) zajíždí na chodník

Tady je další cyklopřejezd přimknutý k přechodu pro chodce

Můžete tak přejet na smíšenou stezku podél Rokycanské

Smíšená stezka po lobezské straně Rokycanské je obousměrná

Zastávku autobusu u Pietasu chodníková stezka objíždí

Místa, kde pěší přecházejí cyklopruh, jsou označena "zebrou"

Ale ne všude

Před křížením s ulicí Pod Vrchem pruh opět zajíždí do hlavního dopravního prostoru

Tady měl být cyklopiktokoridor, který by umožnil bezpečné a plynulé řazení cyklistů do pruhu vedle stojících aut. Žulový obrubník tu bezpečnost najetí jen zhoršuje.

Ve švýcarském Bernu si cyklista může vybrat, zda pojede v pruhu v hlavním dopravním prostoru s vozidly veřejné dopravy a taxíky či v chodníkovém cyklopruhu.