Ze zřícenin hradu je zámek jako na dlani

Hrad Nečtiny je víska příslušná k obci Nečtiny a název je tak trochu zavádějící. Po hradu tady zůstaly na nedalekém kopci jen zbytky, zatímco nejdůležitějším a zároveň nepřehlédnutelným objektem dnes je, s číslem popisným 1, romantický zámek. Ten se naštěstí zachoval do dnešních dnů, i když měl několikrát na mále.

 

Z Plzně je na kole nejlepší jet po cyklotrase č. 35 až na rozcestí Libenov. Tady odbočíme po žluté turistické značce přes rozcestí Velká Mýť do Plachtína a odtud už po cca 1 km dojedeme k odbočce na zámek.

 

GPS: 49°57'32.015"N, 13°9'34.742"E (v mapě)

 

Autor: Jirka HOLOMEL (text&foto) Aktualizace: 02.11.2014

Jako u převážné většiny zámků také zde začíná historie hradem. Byl založený Oldřichem Pluhem z Rabštejna před rokem 1333, pravděpodobně na přání krále Jana Lucemburského. Hrad byl poměrně rozlehlý a důkladně opevněný. O jeho významu svědčí i to, že jej Karel IV. zahrnul mezi královské hrady nezcizitelné, což samozřejmě nevydrželo dlouho. Majitelé a zástavní páni se často střídali, mezi nejdůležitější patřili páni z Gutštejna, Burian starší a mladší, kteří zde dokonce měli své hlavní rodové sídlo. Za Ferdinanda I. se hradu opět ujali Pluhové z Rabštejna. Ti se zúčastnili odboje proti králi, Kašpar Pluh byl dokonce odsouzen k trestu smrti a nečtinské panství zabaveno, ale později byl omilostněn. Hrad byl ale v tomto složitém období vypálen a již neobnoven.

V roce 1549 získává panství Florián Gryspek z Gryspachu, oblíbenec císaře, člověk s evropským rozhledem a schopný hospodář. Na místě dnešního zámku, nechal postavit renesanční sídlo, pod hradem založil Nové Městečko a také Nevěstin rybník pochází z jeho doby. Pod hrází rybníka byl vybudován mlýn a pivovar, západním směrem pak hospodářský dvůr. Florián Gryspek na všech svých panstvích rozvíjel i průmyslovou výrobu, takže i na Nečtinsku zahájil prospekci, těžbu a zpracování železné rudy.

Po vymření Gryspeků získali Nečtiny Kokořovci, v roce 1839 pak starý francouzský rod Mensdorff-Pouilly. Zakladatelem české větve byl generál císařské armády Emanuel Mensdorff-Pouilly. Ten dal zámku a okolí podobu, v jaké jej známe i dnes. Zámek přestavěl v letech 1855 - 58 architekt Friedrich Streib z Coburgu v novogotickém stylu, byl zřízen anglický park a západním směrem postavena kaple sv. Terezie, která sloužila jako rodová hrobka. V roce 1945 bylo panství zkonfiskováno a stalo se majetkem státu.

Až do nedávné doby byl zámek využíván, v rámci zemědělského učiliště, jako škola a internát. V roce 1964 zde došlo k požáru, ale budovy se podařilo opravit do dnešní podoby. Po roce 1990 učiliště zaniklo a zámek získala Západočeská univerzita. Pořádají tady školení, semináře, ale může se zde, po domluvě, třeba na týden ubytovat skupina cykloturistů a podnikat výlety po okolí.

S Mgr.Marií Křemenákovou jsme byli domluveni na sobotní poledne. Potěšilo mě, že je nadšená cyklistka a svůj bicykl využívá i k cestám do práce - kromě funkce kastelánky zámku je rovněž ředitelkou mateřské školy v Manětíně. Zapomněl jsem se zeptat, kolik ročně najezdí, ale nepochybuji o tom, že se jedná o úctyhodné číslo. Paní kastelánka má samozřejmě historii zámku v malíčku. Nahlédli jsme i do kaple, která slouží ke svatebním obřadům a pro vynikající akustiku k pořádání koncertů. Nedalo mě to, abych se nezeptal na poslední šlechtické majitele. Pan hrabě odešel po válce do Rakouska a až do své nedávné smrti se na své bývalé panství občas přijel podívat. O navrácení zámku v restituci nepožádal, ovšem o navrácení pozemků ano. Zatím jeho potomci neuspěli, ale kdo ví - jiné větvi Mensdorff-Pouilly byl v restituci jejich původní majetek v Boskovicích navrácen.

Informace jsem čerpal ze stránek obce Nečtiny a díla Paměť krajiny, vydaného v roce 2006, autorů Ireny Bukačové a Jiřího Fáka.

Fotogalerie

Dnešní podobu vtiskl zámku architekt Friedrich Streib z Coburgu

Návštěva zámeckého parku je možná i v zimě, raději ovšem bez bicyklu

V létě se zámek zrcadlí v hladině rybníka a člověk by si tady dokázal představit panstvo na lodičkách

Kovový jelen před zámkem dokládá, že oblíbenou zábavou tady byl lov

Ze zřícenin hradu je zámek jako na dlani

Usměvavá kastelánka se svým bicyklem