Patří mezi nejstarší stavby v Čechách. V r. 992 při návratu z Říma pražský biskup sv. Voj­těch přivedl s sebou 12 mnichů benediktinů, a než pro ně defi­nitivně vystavěl klášter v Břev­nově, usadil je nad soutokem řeky Úslavy a  Mže, kde byl pro ně postaven kostelík a malý kláš­ter zasvěcený P. Marii, na­zvaný Kostelec. Dnešní koste­lík tvoří téměř čtvercová loď s rovným stropem a krátkým gotickým presbyteriem a drobná, zevně půlkruhová apsida. Dnešní podobu kostel dostal podle různých staveb­ních známek kolem r. 1300, postupně byl přestavován. Ko­lem kostela je hřbitov, mimo jiné s náhrobkem rodiny Trejbalovy, který navrhl Kamil Gilbert. Nedaleko kostela vede mezinárodní cyklotrasa č. 3 z Prahy do Plzně a Regensburgu. Od tohoto posledního soutoku se někdy řeka Mže nazývá Berounka.

Stojí asi 1,5 km západně za vsí Všekary  (asi 5 km severozápadně od Holýšova) u silnice na kraji lesa, odkud podle místních bývá odtud vidět i Český Les, Šumava, Radyně, Brdy... Směrem k jihu se otevírá široké údolí Radbuzy a za ním je dobře vidět Chudenická vrchovina. Kostel je jednolodní stavba na půdorysu řeckého kříže. Zaklenutí je valenými klenbami s lunetovými výsečemi. Na klenbě v presbytáři jsou ještě dnes viditelné zbytky rokokových maleb A. Krause z roku 1756. Střecha kostela je ozdobena cibulovou sanktusovou věžičkou. Momentálně jsou téměř všechny dveřní otvory zazděny a jediný zbývající je opatřen důkladnou mříží, aby se zamezilo dalšímu ničení vandaly.

Zdatní cyklisté sem dojedou z Plzně po ose, méně zdatní můžou použít vlak do stanice Holýšov nebo Staňkov.

GPS: 49°36'14.765"N, 13°1'44.793"E

V místě, kde dálková trasa brodem překonávala Berounku se rozkládala středověká vesnice s kostelem. První zmínka o kostele pochází z poloviny 14.století, ale podle archeologického průzkumu musí být mnohem starší, než se předpokládalo. To dokazují nově objevené románské stavební prvky. Poprvé byla vesnice zničena za husitských válek a v roce 1481 je zmiňována, jako pustá, kostel pobořen. V 16.století byl obnoven, další pohromu pak znamenala třicetiletá válka. Dobou největší slávy byl konec 17. století, kdy kostel sloužil jako farní pro okolní obce a ve zvonici byly umístěny dva zvony - jeden renesanční a jeden barokní. Pak následovala léta chátrání s občasným pokusem o záchranu. V roce 1881 byla dokonce navržena demolice, která se neuskutečnila jen pro odpor obyvatel okolních vsí. Do devadesátých let 20. století se zachovaly jen obvodové zdi. V roce 2000 rozhodlo zastupitelstvo obce Hlince o obnově kostela. V červnu 2002 se zde konala pouť ale slibně se rozvíjející aktivity přerušila povodeň v srpnu 2002, která zaplavila kostel a poničila zdivo. Za přispění Ministerstva kultury ČR a Plzeňského kraje se podařilo stavbu zajistit, vyčistit, zastřešit a v roce 2006 mohl být do věžičky zavěšen nový zvon. V plánu je zavedení elektřiny a obnova fasády.

Patří mezi nejstarší stavby ve městě, dodnes zachován v původní raně gotické podobě. Kaple sv. Barbory (památka UNESCO) vyzdobena freskami z doby kolem r. 1460. Nové barokní západní průčelí od J. Augustona. V křížové chodbě kláštera stálá expozice gotické a barokní plastiky Diecézního muzea v Plzni. Raně gotický kostel a klášter s gotickými a barokními plastikami Diecézního muzea.

Založena spolu s Novou Plzní, dominanta dnešního města. Stavba chrámu  sv. Bartoloměje po r. 1295, dokončení v počátkem 16. století. Na hlavním oltáři opuková socha plzeňská madona z r. 1390, jedna z nejhodnotnějších soch tzv. „krásného stylu“ českých madon (replika na vrcholu morového sloupu ze 17. stol.). Šternberská kaple z 1. pol. 16. stol. s visutým svorníkem. V r. 1993 zřídil papež Jan Pavel II. v Plzni biskupství a chrám sv. Bartoloměje se stal katedrálou. Věž chrámu sv. Bartoloměje – přístupná veřejnosti. Gotická katedrála, dominanta  Plzně. Věž přístupná veřejnosti.

Klášter vystaven J. Augustonem v letech 1711 – 1714. Kostel sv. Anny – přistavěn ke klášteru podle návrhu J. Augustona (jedno z jeho nejvýznamnějších děl). Propůjčen pravoslavné církvi. Barokní kostel postavený J. Augustonem.

Kostel a k němu přiléhající klášter postavili dominikáni v r. 1913 podle návrhu architekta A. Möllera. Dominikánský kostel s klášterem.

Postaven v pseudorománském slohu podle návrhu architektů J. Svobody a F. Stalmachera v letech 1911 – 1912. Jeho dvě věže měří 63 m. Pseudorománský kostel se dvěmi věžemi.

Gotický kostel z let 1406 – 1410. Kolem kostela hřbitov od r. 1414. Naposledy upravován v r. 1966. Pohřbeni zde J. K. Tyl, J. F. Smetana, J. V. Sedláček, E. Škoda. ▪ Gothic church with renowned cemetery with graves of famous Pilsen personalities (f.e. Emil Skoda). ▪ Gotický kostel se hřbitovem s hroby slavných plzeňských osobností (např. Emil Skoda). Pod kostelem vede cyklotrasa č. 31 po cyklostezce podél řeky.

Naproti hradu přes údolí Litického potoka stojí zdaleka viditelný kostel sv. Petra a Pavla na místě bývalé svatyně. Postaven kolem r. 1420 litickými pány. Kostel je jednolodní, v západním průčelí stojí hranolová věž. Již zvenku zaujme severní vstupní portál do lodi. Uvnitř kostela portálový sloupový oltář od D. Altmanna z Eydenburku z roku 1600, s bohatou figurální výzdobou a obrazem sv. Petra a Pavla údajně z roku 1724. Kazatelna je raně barokní dílo V. Ribera z roku 1665. Vedle kostela je budova fary. Na schodišti vidíme barokní malbu Ukřižovaného. Před farou stojí socha Immaculaty z doby kolem roku 1800. Kostel v Liticích se zdobeným portátem.

Bývalý farní kostel osady Malice, v jejímž katastru byla Plzeň postavena. Do r. 1322 byl i farním kostelem nově založeného města. Několikrát přestavěn. Stávající klenby z r. 1590. Při bombardování v r. 1944 silně poškozen. Naposledy upravován v r. 1992.  Kostelík na Roudné.