Protáhlá a úzká údolní niva podél Boleveckého potoka se v minulosti užívala jako louka jménem Petrovská. Pro typ zemědělského hospodaření, uplatňovaný po r. 1945, ztratila význam kvůli nevelké výměře, odlehlosti a nutnosti údržby odvodňovacích zařízení. Postupně se tu opět vytváří přirozená mokřadní a lužní společenstva, která jsou botanicky velmi zajímavá. Jsou tu zastoupena společenstva rákosin a vysokých ostřic, fragmenty přechodových rašelinišť, vlhkých luk, bažinných olšin a lužních olšin. Z dřevin převažují olše, vrby a střemcha, z bylin se vyskytují karbinec evropský, tužebník jilmový, krvavec toten (Sanguisorba officinalis), vrbina obecná, blatouch bahenní, kyprej vrbice, prstnatec májový, kosatec sibiřský, kapraď hřebenitá, ocún, přeslička, skřípina aj. Území chráněné pro typický charakter rozmanité vegetace zahrnující původními stanovišti místní bolevecké odrůdy borovice lesní a pro geomorfologické zajímavostmi . Údajně nejmocnější (až 5 m) známé vrstvy rašeliny na Plzeňsku. Zastávka Sigmondovy NS. Chráněná niva u Boleveckého potoka s mokřadními rostlinami.
GPS 49°47'12.579"N, 13°21'54.316"E (v mapě)
Autor: cykloRADKA Aktualizace: 18.08.2007
