Na úvodní stránku
mail
Zajímavá místa

Zajímavá místa

Lípa ve Štěnovicích u Plzně

news

Asi 22 metrů vysoká lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.) ležící u silnice vedoucí od vrchu Valík do Štěnovic. Podle měření z roku 2008, kdy byla vyhlášena památným stromem má obvod kmene 375 cm. Pod lípou je křížek na památku hromadného hrobu. Ve štěnovické tvrzi byla za husitských válek silná husitská posádka. Plzeňští ale nedodrželi příměří a s okolní katolickou šlechtou tvrz r. 1421 dobili. Pobili přitom na 60 mužů i žen. Ti jsou údajně pochováni pod lipami a jejich hrob byl označen křížkem. Lípa byla v roce 2008 odborně ošetřena.

 

Najdete ji při sjezdu do Štenovic z vojenské silnice do Dobřan. Roste vpravo od místní komunikace před prvním štěnovickým stavením a to na červené turistické značce.

 

GPS: Loc: 49°40'26.585"N, 13°24'14.647"E

 

Aktualizace: 21.03.2010

Lípy u Mže, Plzeň (nebo též Lípy v Křimicích)

news

Obě vzrostlé a mohutné lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) byly vyhlášeny památnými stromy 18. února 2002. Jejich stáří se odhaduje mezi 180 až 260 lety, výška přesahuje 35 m a 33 m, a obvod kmene dle měření z roku 2001 činí 414 cm a 494 cm.

 

Lípy rostou na pravém břehu původního koryta řeky Mže nedaleko restaurace U Mže při silnici do Malesic. V blízkosti prochází Panevropská cyklotrasa 37, ze které je třeba k lípám odbočit a dojet asi 200 metrů.

 

GPS: Loc: 49°45'34.49"N, 13°18'27.771"E

Rest, kde nevaří/ bufety
Aktualizace: 21.03.2010

Lomanské duby, dvůr Lomany u Plas

news

Lomanský dub I. je dub letní (Quercus robur) stojící 400 metrů severozápadně od dvora, při silnici z Plas do Dražně, do níž zasahuje. Severní část kmene i koruny je suchá zřejmě následkem nedodržení ochranného prostoru při orbě pole. Jeho stáří se odhaduje na 700 let. Je asi 28 metrů vysoký s korunou o průměru kolem 20 metrů, průměrem kmene 260 cm a obvodem 776 cm. Podle pověsti cestou kolem dubu prošel i Jan Žižka se svým vojskem a proto je někdy nazýván Žižkův dub. Lomanský dub II. je také dub letní a nachází se na cestě z Plas do Lomničky asi 200 metrů jihozápadně od dvora Lomany. Obvod boulovitého kmene dubu je 754 cm, koruna má šířku 16 m a výšku 22 m. V roce 2003 ve stáří asi 500 let dub uhynul. Zatím je ponechán a nebude kácen. Oba duby jsou chráněny již několik desetiletí pro svůj věk, vzrůst a první zmíněný i jako krajinná dominanta.

 

Přes dvůr Lomany vede kolem dubu II. CT Baroko II, k dubu I. je nutné na křižovatce u lomanského dvora odbočit na Dražeň.

 

GPS: Loc: 49°55'49.772"N, 13°19'48.883"E (první dub)

GPS:Loc: 49°55'40.698"N, 13°19'46.136"E (druhý dub)

Aktualizace: 21.03.2010

Milečská lípa, Mileč u Nepomuka

news

Milečská lípa je památný strom ve Milči u Nepomuku. Je to přibližně 420 let stará lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), která roste na návsi po levé straně u odbočky do Kozlovic. Vyrůstá před branou statku čp. 8 do výše 23 metrů. Obvod jejího kmene měří 510 cm. Je chráněna od roku 1976 pro svůj vzrůst a estetickou hodnotu.

 

Mileč leží na CT 2041. Památná lípa pak přímo na křižovatce, kde CT 2041 po silnici od Nepomuku odbočuje na Kozlovice doprava.

 

GPS: Loc: 49°28'7.796"N, 13°36'16.704"E

 

Aktualizace: 21.03.2010

Oselecká lípa, Oselce

news

Oselecká lípa je vznešný památný strom, který roste na kraji vsi Oselce jižně od Nepomuku. Tato lípa malolistá (Tilia cordata) je vysoká 21 m a podle měření z roku 1999 je obvod jejího kmene. Chráněna je od roku 1999 pro svůj vzrůst, estetickou hodnotu, připomínku historické události a jako součást památky.

 

Strom tvoří na lípu nezvykle štíhlou ale pravidelnou korunu, která stíní pod ní umístěnou lavičku v blízkosti sochy sv. Jana Nepomuckého patrona poutníků a cestovatelů. Lípa roste vlevo od silnice z Oselců na Chlumy, na cyklotrase 2246.

 

GPS: Loc: 49°45'34.49"N, 13°18'27.771"E

Piknikové místo
Aktualizace: 21.03.2010

Skašovská lípa ve Skašově

news
Asi 18 metrů vysoká lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.) roste u silnice ve Skašově směrem na Měčín na soukromém pozemku. Podle měření z roku 2006, kdy byla vyhlášena památným stromem, má obvod kmene 470 cm. Jak je patrné při srovnání letního a zimího snímku, lípa byla odborně ošetřena řezem hlavních větví a nyní úspěšně zaceluje korunu.

 

Lípa roste asi 300 od křižovatky, kde se odbočuje na Měčín, při silnici 117. Nejbližší cyklotrasa má číslo 2186, ovšem ta Skašov objíždí lesem.

 

GPS: Loc: 49°30'25.743"N, 13°26'1.706"E

 

Aktualizace: 21.03.2010

Skašovský buk ve Skašově

news

Asi 20 metrů vysoký buk lesní (Fagus sylvatica L.) roste nedaleko hájovny asi 150 metrů od silnice ze Skašova do Letin. Podle měření z roku 2006, kdy byl vyhlášen památným stromem, má obvod kmene 410 cm. Buk roste na kraji lesa, jen pár metrů o  posledního sakšovského stavení. Je u něj tabulka poskytující zákkladní údaje o stromu s vyjímkou jeho odhadovaného stáří (já ho odhaduji tak na 250-300let).

 

K buku se dostanete  z křižovatky ve Skašově, pokud pojedete po silnici směrem na Letiny a u posledního domku po pravé straně odbočíte doleva k hájovně a pojedete stále k lesu. Tam, kdy domky i pěkná cesta končí, najdete památný buk. Nejbližší cyklotrasa má číslo 2186, ovšem ta Skašov objíždí lesem. 

 

GPS: Loc: 49°31'0.31"N, 13°25'48.416"E

Aktualizace: 21.03.2010

Smrk Troják, Plzeň

news

Smrk ztepilý (Picea abies) v lesní části Lány se nachází cca 750 m severozápadě od křižovatky silnic spojujících  Plzeň, Záluží a Ledce na naučné Sigmondově stezce (cca 20m od značené trasy). Ve výšce 2,5 m se rozděluje na tři přímé kmeny. Na vrcholu jedné z korun čarověník. Stáří odhadováno na 140 let, výška 38 m. Asi 140 let starý smrk, jehož kmen se ve výšce 2,5 rozděluje ve tři. Na vrcholu jedné z korun čarověník.

 

Přístup k Trojáku není jednoduchý. Doporučuji sledovat tasu Singmondovy naučné stezky. Pokud po ní pojedete od křížení se silnicí do Ledců směrem ke křížení se silnicí do Záluží, tak vězte, ze v místě, kde zahýbá o 90o vlevo, musíte ještě asi 20m po cestě a pak hledejte vlevo na stromě dřevěnou směrovku k Trojáku. Od ní musíte ještě asi 50m po lesní pěšině kolo vést. Pokud budete mít štěstí, korunu trojáku s čarověníkem v jednom z vrcholů uvidíte už z cesty, protože okolní borovicový lesík ještě není příliš vysoký.

 

GPS: Loc: 49°47'43.661"N, 13°22'0.273"E

 

Aktualizace: 21.03.2010

Starodvorské duby, ve Starém Dvoře u Kdyně

news

Tři přibližně 400 let staré duby letní (Quercus robur) dosahují obvodu kmenů 643, 566 a 551 cm, koruny stromů pak dle měření z roku 2001 a 2002 dosahují do výšek 20,5; 27,5 a 27 m. Chráněny jsou od roku 2002 pro svůj věk, vzrůst a jako krajinná dominanta.

 

Duby pocházející z doby vlády rodu Stadionů. Rostou na louce mezi cestou a zahradou, v nadmořské výšce 480 m a najdete je v osadě Starý Dvůr u obce Kout na Šumavě. Rostou u rozcestí cyklostras 3 a 2014.

 

GPS: Loc: 49°24'30.032"N, 13°1'5.895"E

GPS: Loc: 49°24'35.778"N, 13°1'6.235"E

Aktualizace: 21.03.2010

Zhůřský křemelák, Zhůř u Chocenic

news

Zhůřský křemelák je asi 400 let starý památný dub letní (Quercus robur). Podle měření z roku 1975 má obvod kmene 509cm a je vysoký 23m. Dub je chráněn od roku 1997 pro svůj vzrůst, věk a také pro estetickou hodnotu. Křemelák je dub letní (Quercus robur) na rozdíl od drnáku, což je dub zimní (Quercus petraea).

 

Zhůřský křemelák se nachází asi 30m od hlavní silnice procházející obcí Zhůř z Nepomuku do Plzně nedaleko rozpadajícího se statku čp. 132. Asi o 100m dál jsou nad rybníčkem ještě další dva krásné staré duby, které nepožívají památkové ochrany. V nedalekých Chocenicích najdete chocenický drnák.

 

GPS: Loc: 49°32'11.613"N, 13°31'7.273"E

Aktualizace: 21.03.2010

Přírodní rezervace Zlín u Snopoušov

news

Kopec Zlín byl na počátku 20. století pkryt mozaikou hajních a keřových společenstev a ploch bez dřevin. Porosty byly protkány stezkami. Stávala tu výrovna, na stezkách se líčily nástrahy na škodnou. Území se dlouho využívalo jako bažantnice. Většinu součastného stromového porostu tvoří duby přibližně osmdesát let staré. Na Zlíně je zajímavé zejména bylinné patro, kde lze nalézt například rostliny jako bělozářka liliovitá, zimostrázek alpský, řimbaba chocholičnatá, zvonek broskvoňolistý a klubkatý, konvalinka vonná, hvozdík pyšný pravý, lilie zlatohlávek, pupava obecná, jaterník trojlaločný, jetel alpinský či růže galská. Zdejší koncentrace zvláště chráněných a vzácných teplomilných druhů rostlin nemá na Plzeňsku obdoby. Přístup do rezervace je pouze po úvozové cestě od Lišic. U místní komunikace ze Snopoušov do Krasavců je informační tabule.

GPS 49°36'18.304"N, 13°22'11.248"E (v mapě)

Informační tabule
Aktualizace: 05.08.2009

Národní přírodní rezervace Chejlava u Nepomuka

news

Chejlava je národní přírodní rezervace uprostřed přírodního parku Buková hora - Chýlava severozápadně od Nepomuka. Představuje původní bukový porost s prastarými exempláři buků a suťovými lesy a hájovou květenou vyhlášená chráněná již od roku 1933. Roste zde například oměj vlčí (Aconitum vulparia) nebo lilie zlatohlávek (Lilium martagon).

 

Kolem rezervace vede zelená turistická značka po zpevněné cestě, lze na ni odbočit na křižovatce Na kole z CT 2148. Vstup do rezervace je zakázán.

 

Aktualizace: 04.08.2009

Přírodní památka Pod Smutným koutem u Čižic

news

Zbytek zachovalé různověké doubravy v polesí Vysoká jihozápadně od obce Čižice na převážně jihovýchodně orientovaných svazích. Je zde pestrá hájová květena např. jaterník trojlaločný, bělozářka liliovitá, lilie zlatohlávek, jetel alpinský.

 

Přírodní památka je přístupná po červené turistické značce z Čižic do Předenic. Část této cesty je však na kole jen těžko sjízdná.

 

GPS 49°38'12.296"N, 13°23'25.624"E (v mapě)

 

Informační tabule
Aktualizace: 04.08.2009

Přírodní památka Příšovská homolka u Příšova

news

Zbytek třetihorní čedičové sopky na levém svahu údolí říčky Třemošné představuje nejjižnější polohu třetihorních neovulkanitů v Českém masivu ležící na jižní periferii Doupovských hor, s nimiž má pravděpodobně společný zdroj magmatu. Příčina ojediněle erupce Příšovské homolky je zřejmě tektonická. Sopka vznikla na křížení velkého příčného zlomu, vedoucího od Všerub k Plzni, s pásmem zlomu tvořících osu plzeňské pánve. Erupci pravděpodobně způsobil styk vystupujícího magmatu se zvodnělými partiemi permokarbonu. Forma povrchové sopečné exploze je v Českém masivu ojedinělá. Výplň objektu tvoří komínové brekcie, tvořící někdejší jícen a sopouch, žíly čedičové horniny, které prorážejí komínovou brekcii a tvoří výplň Starých trhlin, a vrstvy sopečných popelů a tufů na obvodu tělesa. Chráněno již od roku 1933. Nejblíže vede CT35 v Ledcích, odtud je nutné jet necelé 3 km do Příšova a zde odbočit doprava na Nevřeň. Asi 1,2 km od křižovatky v Příšově hledejte homolku po pravé straně na svahu u lesa.

GPS  49°49'2.372"N, 13°17'50.494"E (v mapě)

Aktualizace: 04.08.2009

Přírodní rezervace Zábělá, Plzeň

news

Příkrá skalnatá stráň přecházející postupně až do roviny východně od příměstské části Bukovec při pravém břehu Berounky navazující na severní straně na přírodní rezervaci Háj Cenný přirozený reliktní bor a smíšený lesní porost habrové doubravy s bohatou hájovou vegetací.Typické jsou tu  habrové háje, v nichž vedle habru obecného roste také dub zimní a letní, lípa srdčitá, javor klen, mléč a babyka, jeřáb břek a bříza  bílá. Stromy na podzim opadávají, les se prosvětlí, aby na jaře mohly v podrostu vykvést rostliny jako sasanka hajní a pryskyřníkovitá, konvalinka vonná, dymnivka dutá a bobovitá, jaterník trojlaločný, ostřice třeslicovitá (známá jako čalounická tráva) kopytník evropský a kokořík mnohokvětý a zákonem chráněná lilie zlatohlávek (kvete v červnu). V létě, kdy jsou koruny olistěny vykvétají stínomilné rostliny. Pro tyto acidofilní doubravy k nim patří jestřábník Lachenalův, bika hajní, brusnice borůvka a rozrazil lékařský. Pozoruhodnou rostlinou zdejších lesů je kyčelnice cibulkonosá, rozmnožující se pomocí pacibulek  vyrůstajících v paždí listů. Vede zde NS Zábělá. Nejlepší doba pro návštěvu: duben-květen. Smíšená habrová doubrava s hájovou vegetací, jako např. kyčelnicí cibulkonosou. Vede zde NS Zábělá.  Nejlepší doba pro návštěvu: duben-květen.

Aktualizace: 31.07.2009

Přírodní památka Kopeckého pramen, Plzeň

news

Zdroj tzv. plzeňské lázeňské vody, dnes v areálu nemocnice v Kotíkovské ul. V bažinatém okolí bývalo mno­ho jiných pramenů, pokládaných za léčivé. O využití vod k léčebným účelům uvažoval už plzeňský lékař Bernard Říha (1740-1794). Z pod­nětu plzeňského purkmistra Martina Kopeckého byl pramen v r. 1833 podchycen a využíván pro pitné kúry, zčásti byla voda vedena potru­bím do nově zřízené budovy lázní (dnes Lochotínský pavilon) a vyu­žívána pro vanové koupele. Nad pramenem byla postavena kamenná kolonáda, zvaná templ. V r. 1883 byl pramen pojmenován Kopeckého po tehdejším plzeňském purkmistrovi. Podle současných plat­ných kritérií nejde o minerální vodu, i v minulosti se mohlo jednat spíše o přírodní léčivou vodu. Dnes voda naplňuje bazén pod prameništěm. Údajné léčivý lázeňský pramen, dříve vedený do Lochotínských lázní. Nyní pramen pojmenovaný po jednom z plzeňských purkmistrů napájí bazén pod prameništěm.

Aktualizace: 30.07.2009

Přírodní rezervace Háj, Plzeň

news

Stráň nad Berounkou navazující na jižní straně straně na přírodní rezervaci Zábělá.Bohatá hájová vegetace v dubohabrové doubravě. Nejlepší doba pro návštěvu: duben-květen. Smíšená dobohabrová doubrava s hájovou vegetací.  Nejlepší doba pro návštěvu: duben-květen.

Aktualizace: 30.07.2009

Na Skále - rozhledna, asi 1km severozápadně nad Železným Újezdem

news
Kruhový výhled z 25,7 m vysoké plošiny telekomunikační věže nad obcí Železný Újezd z místa položeného ve výšce 672 m n.m. K plošině je třeba vystoupat 137 schodů. Za dobré viditelnosti bývají vidět vrcholky Šumavy od Ostrého až po Boubín, Plzeň v údolí i jižní a střední hřeben Brd. Vyjimečně také Trojmezí,  Temelínské věže,  Český les s Přimdou, dále Dyleň u Mariánských Lázní, Vladař či Krušné Hory s Klínovcem. Pod rozhlednou stánek s občerstvením a prospekty města. Je zde též nástěnná mapa a stojan na kola. Aktualizace: 23.06.2009

Naučná stezka pro pěší i cyklisty Blovickem pěšky i na kole

news
Naučná stezka Blovickem pěšky i na kole je určena spíš méně zdatným cyklistům. Využít ji mohou i rodiny s dětmi. Okružní trasa má 25 kilometrů a je na ní sedm zastavení s informačními tabulemi věnujícími se především ochraně přírody a krajiny. Trasa  NS je vyznačena zlutočernými tabulkami  v barvách cyklistického značení. Za delší zastavení stojí Informační, naučné a odpočinkové centrum se sedmi tabulemi pod kostelem v Seči. Trasa NS částečně vede po značených cyklotrasách 2143 a 31. Můžete si ji projet sami podle naší mapky. Do Blovic se přitom dostanete na kole nejlépe po CT 31 podél Úslavy. Pokud máte menší děti a z Plzně by to na ně bylo příliš daleko, můžete do Blovic dojet vlakem nebo autem. Aktualizace: 05.05.2009

Kosí potok

news

Kosí potok pramení v Českém Lese na svahu Dyleně (940 mnm), dotkne se Mariánských Lázní a pak se ponoří do hluboce zaříznutého údolí, které pak neopustí až do svého soutoku s Mží. Neporušená příroda, meandrující tok a romantické zříceniny mlýnů jsou oblíbeným cílem trampů, turistů a cykloturistů. Při dostatečném průtoku je také úsek od Michalových Hor k ústí využíván vodáky. V údolí a blízkém okolí je spousta zajímavostí - namátkou minerálky Il Sano a Čiperka, Lazurová hora se spoustou štol a zbytky hradu, bývalé horní město Michalovy Hory s jedinou hospodou v údolí, zámečky v Dolním Kramolíně a Kořeni, bojiště z třicetileté války u Třebele, Vlčí hora se zříceninou Volfštejna, několik památných stromů a mnoho dalších.

 

Aktualizace: 24.09.2008
 
1 2 3 4 5 6