Na úvodní stránku
mail
Zajímavá místa

Zajímavá místa

Kostel sv. Petra a Pavla, Dolany

news

V místě, kde dálková trasa brodem překonávala Berounku se rozkládala středověká vesnice s kostelem. První zmínka o kostele pochází z poloviny 14.století, ale podle archeologického průzkumu musí být mnohem starší, než se předpokládalo. To dokazují nově objevené románské stavební prvky. Poprvé byla vesnice zničena za husitských válek a v roce 1481 je zmiňována, jako pustá, kostel pobořen. V 16.století byl obnoven, další pohromu pak znamenala třicetiletá válka. Dobou největší slávy byl konec 17. století, kdy kostel sloužil jako farní pro okolní obce a ve zvonici byly umístěny dva zvony - jeden renesanční a jeden barokní. Pak následovala léta chátrání s občasným pokusem o záchranu. V roce 1881 byla dokonce navržena demolice, která se neuskutečnila jen pro odpor obyvatel okolních vsí. Do devadesátých let 20. století se zachovaly jen obvodové zdi. V roce 2000 rozhodlo zastupitelstvo obce Hlince o obnově kostela. V červnu 2002 se zde konala pouť ale slibně se rozvíjející aktivity přerušila povodeň v srpnu 2002, která zaplavila kostel a poničila zdivo. Za přispění Ministerstva kultury ČR a Plzeňského kraje se podařilo stavbu zajistit, vyčistit, zastřešit a v roce 2006 mohl být do věžičky zavěšen nový zvon. V plánu je zavedení elektřiny a obnova fasády.


Aktualizace: 24.09.2008

Přírodní památka Hromnické jezírko

news

Severní Plzeňsko je přímo poseto pozůstatky průmyslové činnosti nedávné historie. Těžilo se tady zlato, byly zde proslavené sklárny, v době průmyslové revoluce se tu rozšířila těžba černého uhlí, kaolinu a také vitriolových břidlic.
Hromnické jezírko je právě takovým pozůstatkem, kdy se povrchovým způsobem vytěžené břidlice vodou se z nich louhoval polotovar pro výrobu kyseliny sírové. Ta se pak vyráběla na místě, později v chemické továrně firmy J.D.Starck v Kaznějově. Těžba probíhala až do roku 1893 a oprám po těžbě spolu s okolními haldami dokládají množství práce, která tady musela být vynaložena. Spodní část jámy je zaplavena výluhem z okolních hald, takže voda je načervenalá, silně kyselá a chybí v ní jakékoliv známky života.

GPS: 49°51'0.803"N, 13°26'48.402"E (v mapě

Informační tabule
Aktualizace: 24.09.2008

Rabštejn nad Střelou

news

Rabštejn nad Střelou je považovaný za nejmenší městečko v Čechách. Ať už je to pravda, či nikoliv, určitě stojí za to se sem vydat. Na ostrohu, obtékaném Střelou ze tří stran najdete na zbytcích původního hradu barokní zámek a bývalý klášter s kostelem - bohužel momentálně nepřístupné. Dále jsou zde zachovalé městské domy, starý židovsky hřbitov, goticky most přes řeku druhý nejstarší u nás, nádherné a zatím nedotčené údolí Střely... V městečku a blízkém okolí jsou vyznačeny dvě naučné stezky, po kterých můžete navštívit, ovšem jen pěšky, většinu místních zajímavostí. Mimo jiné i bývalé lomy na břidlici, roubený mlýn U Lišáka nebo linii opevnění z třicátých let dvacátého století. Po delším okruhu dojdete k vyhlídce U kříže, odkud je určitě nejkrásnější pohled na městečko.

 

Aktualizace: 24.09.2008

Třebekov

news
Hájovna Třebekov je osamělé stavení ztracené v lesích severovýchodně od Plzně. Malebná roubenka byla postavena na panství plasského kláštera kolem roku 1760. Jižním směrem v údolí potůčku Bělidlo se již ve středověku rozkládal klášterní hospodářský dvůr, podle některých údajů snad i menší vesnice. Ta však zatím nebyla lokalizována. Toto místo bývá na starších mapách mylně označeno jako pozůstatky hradu Železnice. V hájovně se roku 1815 narodil F. A. Heber, zajímavá postava z počátků mapování českých hradů, předchůdce Augusta Sedláčka. Vyučil se v obchodě a měl kupecký krám ve Zbiroze, ale později se začal věnovat svému celoživotnímu poslání. Snažil se zaznamenat všechny hrady, zámky a tvrze v Čechách, navštívil jich osobně a popsal, na tehdejší dobu, neuvěřitelné množství - 586 a některá jeho svědectví mají pro nás nenahraditelnou dokumentární hodnotu. Zemřel příliš brzy, nad rozpracovaným sedmým svazkem, v roce 1849.

 

Aktualizace: 24.09.2008

viadukt u Nebřežin

news

Když byla v roce 1870 udělena koncese na stavbu Plzeňsko-Březenské dráhy, nikdo možná ani netušil, jaký problém tady projektantům připraví jeden nepatrný potůček. Jde o Rybnický potok, který zde vytváří hluboce zaříznuté údolí a jen necelých 100 metrů dál se vlévá do Kaznějovského potoka. Přemostění bylo provedeno dvěma kamennými oblouky z obou konců, střed tvoří příhradová konstrukce. Celková délka mostu je 157,5 m, výška 41 m. Protože původní příhradový nosník pravděpodobně nestačil narůstajícímu provozu, bylo nutné v roce 1906, to znamená po 34 letech provozu, přistoupit jeho výměně. Stavba potřebného lešení tesařským způsobem trvala téměř jeden rok, zato vlastní výměna byla provedena během 7,5 dne! V současné době je viadukt zarostlý lesem, takže jeho impozantní výšku nelze bohužel příliš obdivovat. Při plánování návštěvy bych doporučil zvážit, zda chcete vidět viadukt zespoda a nebo v úrovni kolejí. Slézání stráně s bicyklem, ať už nahoru, či dolů, je totiž téměř nemožné.

 

Aktualizace: 24.09.2008

zámek Kaceřov

news

Jeden z prvních renesančních zámků v Čechách nechal postavit na místě bývalé tvrze Florián Gryspek z Gryspachu, oblíbenec císaře Ferdinanda I, v letech 1541 - 1563. Zároveň se zámkem bylo zřízeno moderní opevnění bastionového typu, z velké části zachované do dnešní doby. Pro účast Gryspeků na stavovském povstání bylo, po jeho porážce, panství císařem zabaveno a věnováno plasskému klášteru. Tím ztratil zámek funkci rezidence a dál sloužil jen jako obydlí správce, škola, sýpka a podobně. Nebyl nikdy přestavován a proto si zachoval původní podobu do dnešních dnů. V roce 1873 došlo k demolici věže a poškození arkád na nadvoří, největší škody ovšem způsobil požár v roce 1912, který zničil střechy, a stropy v patře. Naštěstí došlo alespoň k provizornímu zastřešení a částečné opravě stropů.

 

Aktualizace: 24.09.2008

Křížový vrch - vyhlídková věž, mezi Stodem a Dobřany

news
Vyhlídková věž kostela na Křížovém vrchu mezi Stodem a Dobřany po rekonstrukci z roku 2004 umožňuje krásný výhled do okolí.
Razítko
Aktualizace: 09.07.2008

Sylván – rozhledna, severozápadní okraj Plzně (u Košutky)

news
Výhled z plošiny telekomunikační věže ve výšce 23,2m nedaleko vrcholu Sylván (414m n.m.). Zpřístupněno od 1.6.2003. Jediné vyhlídkové místo v Plzni, které umožňuje vidět i severní obzor. Za dobré viditelnosti bývají vidět vrcholky hor v Německu (Velký Javor, Hohen-Bogen) i stožár telekomunikačního vysílače Krašov. Pod rozhlednou stánek s občerstvením a prospekty města. Je zde též nástěnná mapa a stojan na kola s možností uzamknutí FABkou. Provozuje Gymnázium Františka Křižíka v Plzni.
Bezpečný stojan na kola
Aktualizace: 20.06.2008

Železniční viadukt u Chrástu

news

První železnice v západních Čechách vedla z bavorského Furth in Waldu přes Plzeň na Prahu. Vystavěla ji v letech 1860 - 1862 soukromá společnost, která také vybudovala krátkou odbočku z Chrástu u Plzně do Stupna k radnickému uhelnému revíru. K překonání údolí říčky Klabavy inženýři navrhli 190 metrů dlouhý viadukt o výšce 38 metrů. Jeho vybudování však trvalo déle než stavba vlastní trati a tak ještě rok po jejím zprovoznění vlaky údolí provizorně překonávaly po ohromném dřevěném lešení. Lešení zároveň sloužilo pro stavbu dvou kamenným podpěr a tří ocelových polí Schifkornova typu, dodaných sobotínskými železárnami. Viadukt byl definitivně dokončen v říjnu 1863. Stavebně je připraven pro nesení dvou kolejí, které však nebylo nikdy  potřeba.Protože se šroubované nosníky Schifkornova typu neosvědčily, již v roce 1892  došlo k jejich výměně za spolehlivou nýtovanou konstrukci. Nová konstrukce byla smontována na poli za mostem a pak vytažena lokomotivou nad starou konstrukci, kterou dělníci rychle odstranili. Při spouštění nové konstrukce na pilíře došlo vinou spěchu k nehodě, při které zahynuli čtyři dělníci a několik jich bylo těžce zraněno. Tragickou událost připomíná pamětní deska umístěná na chrásteckém konci mostu. Cyklisté si mohou prohlédnout viadukt od silnice Smědčice – Chrást po níž vede cyklotrasa č. 2153.

Aktualizace: 28.08.2007

Chotěšovský klášter, Chotěšov

news
Jeden z nejvýznamnější klášterů na Plzeňsku. Založen v letech 1202-1210 blahoslaveným Hroznatou jako klášter premonstrátek. Za Karla IV patřilo klášteru 56 obcí a tři města. Na základě reforem Josefa II. byl klášter 22. března 1782 zrušen. Po roce 1878 zde řádové sestry otevřely internátní školu pro výchovu dívek z bohatých rodin. Po různých majetkových změnách se klášter dostal roku 2002 do majetku obce, zahrady nyní patří Biskupství plzeňskému.

 

Aktualizace: 27.08.2007

Viadukt u Studánky lásky (nedaleko Gutštejna)

news

Nedaleko od populární Studánky lásky v údolí říčky Hadovky najdeme pěkný příklad stavitelského mistrovství našich předků. Lokálka z Pňovan do Bezdružic zde překonává Hadovku malým kamenným viaduktem. Mostní otvor má rozpětí 10 metrů, celková délka mostu je 15 metrů a výška nad říčkou 8 metrů. Viadukt je pěknou ukázkou práce kamenických mistrů z Itálie a Švýcarska, kteří se na budování lokálky podíleli. Bez větší opravy více jak sto let poctivě slouží a vyhovuje dvounásobně vyšším rychlostem a těžšímu provozu než v dobách jeho vzniku. Citlivě také zapadá do romantického přírodního okolí. Největší zajímavost viaduktu si můžeme prohlédnout u jeho paty. Jedná se o vodní jímku pro napájení parních lokomotiv, níže vede na násep potřebné potrubí. Parní lokomotivy musely být vybaveny zvláštním vodotažným zařízením poháněným párou. Naposledy zde čerpaly vodu ještě v roce 1969. Bližší informace o viaduktu najdete na informační tabuli naučné stezky, odpočinek zemdlelým cyklistům poskytne altánek u studánky.

 

 

 

Aktualizace: 22.08.2007

Pňovanský most přes přehradu Hracholusky

news
Most přes údolí Mže u Nového Dvora (Pňovan) je impozantní památkou budování železniční sítě u nás. Leží na lokální železniční trati Pňovany – Bezdružice jejíž koleje převádí přes hluboké údolí řeky Mže, dnes částečně zaplavené  vodami Hracholuské přehrady.  Projekt mostu vypracovali inženýři na podzim roku 1897, o dva roky se začalo stavět a 6. června 1901 po něm projel první vlak. Tři hlavní pole mostu s parabolickou ocelovou konstrukcí mají po 55 metrech délky, na jejich výrobě se podílely mostárny Pražské akciové strojírny (Rustonka) a plzeňské Škodovky. Na obou koncích most ještě pokračuje kamennými oblouky, dva středové kamenné pilíře jsou vysoké i se základy 44 metrů. Kamenické práce při stavbě prováděli především najatí specialisté z Itálie. Celková délka mostu je 210 metrů, jeho výška nad původní hladinou řeky byla 47 metrů, dnes je kvůli vzdutí vody asi o 10 metrů nižší. Fotogenická stavba často slouží zahraničním filmařům pro natáčení akčních snímků. Do blízkosti mostu přivede cykloturisty  na jižní straně jezera cyklotrasa č.37, na severní straně cyklotrasa č. 2214, která také poskytuje nejlepší výhled na stavbu.   

 

 

Aktualizace: 20.08.2007

Františkánský klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie (Františkánská 3), Plzeň

news

Patří mezi nejstarší stavby ve městě, dodnes zachován v původní raně gotické podobě. Kaple sv. Barbory (památka UNESCO) vyzdobena freskami z doby kolem r. 1460. Nové barokní západní průčelí od J. Augustona. V křížové chodbě kláštera stálá expozice gotické a barokní plastiky Diecézního muzea v Plzni. Raně gotický kostel a klášter s gotickými a barokními plastikami Diecézního muzea.

Aktualizace: 19.08.2007

Katedrála sv. Bartoloměje (nám. Republiky), Plzeň

news

Založena spolu s Novou Plzní, dominanta dnešního města. Stavba chrámu  sv. Bartoloměje po r. 1295, dokončení v počátkem 16. století. Na hlavním oltáři opuková socha plzeňská madona z r. 1390, jedna z nejhodnotnějších soch tzv. „krásného stylu“ českých madon (replika na vrcholu morového sloupu ze 17. stol.). Šternberská kaple z 1. pol. 16. stol. s visutým svorníkem. V r. 1993 zřídil papež Jan Pavel II. v Plzni biskupství a chrám sv. Bartoloměje se stal katedrálou. Věž chrámu sv. Bartoloměje – přístupná veřejnosti. Gotická katedrála, dominanta  Plzně. Věž přístupná veřejnosti.

Aktualizace: 19.08.2007

Kostel sv. Anny při bývalém klášteru dominikánek (ul. B. Smetany 14), Plzeň

news

Klášter vystaven J. Augustonem v letech 1711 – 1714. Kostel sv. Anny – přistavěn ke klášteru podle návrhu J. Augustona (jedno z jeho nejvýznamnějších děl). Propůjčen pravoslavné církvi. Barokní kostel postavený J. Augustonem.

Aktualizace: 19.08.2007

Kostel Panny Marie Růžencové (Jiráskovo nám), Plzeň

news

Kostel a k němu přiléhající klášter postavili dominikáni v r. 1913 podle návrhu architekta A. Möllera. Dominikánský kostel s klášterem.

Aktualizace: 19.08.2007

Kostel sv. Jana Nepomuckého (redemptoristů) (Chodské nám), Plzeň

news

Postaven v pseudorománském slohu podle návrhu architektů J. Svobody a F. Stalmachera v letech 1911 – 1912. Jeho dvě věže měří 63 m. Pseudorománský kostel se dvěmi věžemi.

Aktualizace: 19.08.2007

Kostel sv. Mikuláše a Mikulášský hřbitov (Mikulášská tř. 3), Plzeň

news

Gotický kostel z let 1406 – 1410. Kolem kostela hřbitov od r. 1414. Naposledy upravován v r. 1966. Pohřbeni zde J. K. Tyl, J. F. Smetana, J. V. Sedláček, E. Škoda. ▪ Gothic church with renowned cemetery with graves of famous Pilsen personalities (f.e. Emil Skoda). ▪ Gotický kostel se hřbitovem s hroby slavných plzeňských osobností (např. Emil Skoda). Pod kostelem vede cyklotrasa č. 31 po cyklostezce podél řeky.

Aktualizace: 19.08.2007

Kostel sv. Petra a Pavla (Litice), Plzeň

news

Naproti hradu přes údolí Litického potoka stojí zdaleka viditelný kostel sv. Petra a Pavla na místě bývalé svatyně. Postaven kolem r. 1420 litickými pány. Kostel je jednolodní, v západním průčelí stojí hranolová věž. Již zvenku zaujme severní vstupní portál do lodi. Uvnitř kostela portálový sloupový oltář od D. Altmanna z Eydenburku z roku 1600, s bohatou figurální výzdobou a obrazem sv. Petra a Pavla údajně z roku 1724. Kazatelna je raně barokní dílo V. Ribera z roku 1665. Vedle kostela je budova fary. Na schodišti vidíme barokní malbu Ukřižovaného. Před farou stojí socha Immaculaty z doby kolem roku 1800. Kostel v Liticích se zdobeným portátem.

Aktualizace: 19.08.2007

Kostel Všech svatých (Pod všemi svatými, Roudná), Plzeň

news

Bývalý farní kostel osady Malice, v jejímž katastru byla Plzeň postavena. Do r. 1322 byl i farním kostelem nově založeného města. Několikrát přestavěn. Stávající klenby z r. 1590. Při bombardování v r. 1944 silně poškozen. Naposledy upravován v r. 1992.  Kostelík na Roudné.

Aktualizace: 19.08.2007
 
1 2 3 4 5 6