Vydáme se do severní a centrální části Brd, abychom navštívili misto, kde prý dříve lehával pán brdských hor - Fabián. Přitom zajedeme na rozhlednu a prohlédneme si některá brdská kamenná moře Aktualizace: 02.08.2018

Z hořovického nádraží se vydáme do bývalého vojenského újezdu Brdy. Navštívíme půvabnou zříceninu hradu Valdek a zajedeme k bývalému polnímu letišti obklopenému brdskými lesy. Na dopadových plochách si prohlédneme  bunkry a pozorovatelnu znám= z filmu Obecná škola. Zmíníme se také o pomníčcích v lesích - kolem některých budeme projíždět. Podíváme se také k zámečku Tři trubky, který má velice zajmavou historii. Zajedeme také k do Strašic, kde je Muzeum středních Brd a Muzeum dopravy (prohlídka není součástí trasy z časových důvodů). Aktualizace: 02.07.2018

Z nejvyššího bodu Brdského cyklobusu se vydáme ke Kolvínu, kde najdeme asi největší brdskou jedli.  V oblasti Přední Záběhlé si pak prohlédneme statné hraniční duby, u červeného vrchu pak smrk čtverák s nezvykle propletenými kmeny. Na závěr se ještě zajedeme podívat k nejstaršímu hraničnímu stromu Plzeňského kraje v Teslínech. nezapomeneme ani na sta ré ovocné stromy, které byly součástí zahrad kolem brdských stavení. Aktualizace: 28.06.2018

Z Mirošovského nádraží Mirošov-město  se vydáme po cestách i cestičkách brdskými lesy. Podle bikerského pravidla cesta je cíl se projedeme po lesních cestách  a sem tam zastavíme na pěkných místech nebo u studánky. Trasa je určena hlavně bikerům, kteří mají rádi konce a neradi jezdí po asfaltu. Aktualizace: 28.06.2018

Vydáme se kolem místa, kde měl stát americký radar do oblíbené oblasti tzv. Lufťáků na Padrť. V okolí Padrťských rybníků si prohlédneme vzácné kvítí a rostlinstvo lužních lesů. Cestou se podíváme na několik zajímavých stromů vč. starého dubu v bývalé Záběhlé, pokocháme se vyhlídkou od vrcholu Praha a ukážeme si místo, odkud „se bere" červená barva na brdských cestách. Prohlédneme si brdské epyfitické lišejníky. Aktualizace: 08.06.2018

Již několik let jsem se chystala vypravit na kolo do Švýcarska. Krásná příroda a hory - to mne lákalo. Byla to výzva. Nakonec jsem vybrala jednu z jeho nejkrásnějších částí - Horní Engadin, tedy oblast horního toku řeky Inn kolem známého lyžařského střediska Sv. Mořice. Je protkané cyklotrasami a patří k TOP destinacím pro horskou cyklistiku ve Švýcarsku. Když k tomu připočtete ještě množství lanovek a zubaček, z nichž mnohé vozí i kola a proslulou švýcarskou preciznost, kterou pocítíte na jakékoli cestě či pěšině, dostáváte se doslova do ráje horské cyklistiky. Své si tu přitom najdou jak zdatní „chrti" na kolech, tak ti méně zdatné, kteří se leckde mohou popovézt do kopce lanovkou, zubačkou či vlakem. Pokud máte rádi hory, tak jistě víte, že čím jsou vyšší, tím jsou náchylnější k rychlým změnám počasí. Jenže právě počasí je klíčovým faktorem, který tolik proslavil sv. Mořic a celý Horní Engadin. Je to totiž nejslunečnější část Švýcarska, kde svítí slunce v průměru 322 dní v roce. Ostatně, podívejte se na fotografie v přiloženém souboru... Není divu, že když jsem program pro zájezd do této části Švýcarska připravila, byl za dva týdny plný. I proto bych ho ráda zopakovala v létě 2018. Chcete se přidat? Aktualizace: 22.10.2017

Jen málo z plzeňských cyklistů zná polesí Vysoká i přesto, že leží doslova za hranicemi města. Síť cest, po kterých se dobře dá jezdit na kole, je ale zrádná. Pokud se neumíte dobře orientovat, lehce tu zabloudíte. S průvodcem ale můžete navštívit pěkně schované leknínové jezírko i tři douglasky, které jsou zdaleka vidět i z protilehlého hřebene. Krom toho také uvidíte jeden z nejstarších kostelů v našem kraji.  Aktualizace: 05.08.2017

Trasa vede  jak intravilánem města, tak podél plzeňských řek.  Zavede vás třeba k místu, kde vařil pivo Plzeňský společenský pivovar i Český plzeňský pivovar. Dovíte se něco o právu várečném i o tom, proč v Plzni nakonec zůstal pivovar jen jeden. Aktualizace: 04.07.2017

Trasa vede  jak intravilánem města, tak podél plzeňských řek.  Zavede vás třeba k místu, kde stávala první parostrojní továrna, kde byly v Plzni mlýny, známé kamenictví Cingroš, koželužna či obuvnická továrna. Uvidíte první železobetonovou stavbu v Plzni i bývalou octárnu či sklárnu.     Aktualizace: 18.08.2016

Jen málo z plzeňských cyklistů zná polesí Vysoká i přesto, že leží doslova za hranicemi města. Síť cest, po kterých se dobře dá jezdit na kole, je ale zrádná. Pokud se neumíte dobře orientovat, lehce tu zabloudíte. S průvodcem ale můžete navštívit pěkně schované leknínové jezírko i tři douglasky, které jsou zdaleka vidět i z protilehlého hřebene. Krom toho také uvidíte jeden z nejstarších kostelů v našem kraji.  Aktualizace: 18.08.2016

na zajímavá místa blízko hranic v Českém lese na Bělsku a Poběžovicku. Seznámíme se s historií zaniklých obcí, dovíte se něco o zdejší přírodě, jejích zajímavostech a památkách, ale čeká vás i několik zajímavostí, jako třeba střecha domu, z níž voda odtéká jak do Labe, tak do Dunaje. Tempo bude vlídné - vždy se čeká na posledního. Aktualizace: 14.08.2015

Trasa nás zavede na zajímavá místa na Tachovsku. Seznámíme se s pozůstatky sklářské výroby, a navštívíte místa, kde jsou bobři a budete se moci pokochat krásnou vyhlídkou z rozhledny Havran. Aktualizace: 14.08.2015

Trasa vede podél plzeňských řek  a překovává je po zajímavých mostech a lávkách nejprve u Kalikovského mlýna, pakkolem nových lávek až k mostu na Jateční, který nyní slouží cyklistům a pěším, poté dojede podél Radbuzy až k Tyršovu mostu, kde cykloprohlídku zakončíme. O zajímavých mostech a lávkách, které nestineme projet, si aspoň něco řekneme.   Aktualizace: 04.08.2015

Tato trasa je určena těm, co milují krásnou přírodu. Vede totiž oblastí, kde byly vesnice po válce vysídleny a pohyb lidí byl kvůli ochraně tzv. železné opony omezen. Díky tomu zde zůstala nádherná příroda, kterou cyklisté tak rádi vyhledávají. Nabízíme vám trasu se třemi variantami délky a tedy i náročnosti podle toho, na jak dlouhý výlet se cítíte. Tu nejkratší zvládne běžný cykloturista. Trasa navazuje na trasu obou cyklobusů, které jezdí z Plzně do Českého lesa. 

 

Start a cíl: Stará Knížecí Huť

Cíl: Přimda nebo Železná nebo až Bělá nad Radbuzou

 

Aktualizace: 20.05.2015

V trojúhelníku mezi Rozvadovem, Přimdou a Železnou se nachází hned několik zajímavých naučných stezek. Ono tu totiž je opravdu mnoho zajímavých míst. Několik přírodních památek (rašelinná Jezírka u Rozvadova, bukový prales na Dianě a ostrůvek původního lesa kolem zříceniny hradu Přimda), pár vyhlídkových míst (vrchol Přimdy, rozhledna Milíře) a krásné cesty po vrcholových pláních s prameništi potoků do hněda zabarvených rašelinou. Klidné cesty lesem i bezlesím, kde téměř nepotkáte stavení - leda tak bývalou rotu, či zbytky domů nějaké zaniklé vsi. Trasa má tři varianty od nejkratší po nejdelší a navazuje na zastávky cyklobusu Český les. Tu nejkratší trasu zvládne běžný cykloturista.

 

Start: (Železná) Přimda

Cíl: Železná (Bělá nad Radbuzou)

 

Aktualizace: 20.05.2015

Tato trasa je určena těm, co milují krásnou přírodu. Vede totiž oblastí, kde byly vesnice po válce vysídleny, a pohyb lidí byl kvůli ochraně tzv. železné opony omezen. Díky tomu zde zůstala nádherná příroda, kterou cyklisté tak rádi vyhledávají. Nabízíme vám trasu ve třech variantách délky a tedy i náročnosti podle toho, na jak dlouhý výlet se cítíte. Tu nejkratší zvládne běžný cykloturista. Trasa navazuje na trasu obou cyklobusů, které jezdí z Plzně do Českého lesa.

 

Start a cíl: Tachov (nebo Stará Knížecí Huť)

 

Aktualizace: 20.05.2015

Během trasy této cykloprohlídky na vás čeká hledání kamenných křížů na severním Plzeňsku. Dovíte se také, jak se kříže nazývají a kdy a proč vznikaly, jak a čím se liší kamenný kříž od kříže smírčího, co jsou mezní a hraniční kameny, kde a jak se umisťovaly a jaký význam i ochranu požívají nyní. Přitom se projedete nejen po silnicích, ale i po lesních a polních cestách severního Plzeňska, které patří, co do počtu kamenných křížů, k těm nejzajímavějším. Po cestě také navštívíme Muzeum kol v Luhově, kde je umístěna sbírka kol Františka Babického. Aktualizace: 12.08.2014

Trasa nás provede malebnými vískami středního Pootaví - místy, která dříve patřila do rozsáhlého panství rodu Lamberků spravovaného ze Žihobec.  Je určena těm, co rádi poznávají nejen krajinu, ale také historii, která se v ní odehrávala. Na trase je několik míst, která jsou s Lamberky, zvláště s Gustavem Jáchimem a jeho neurozenou vyvolenou Kateřinou, pevně svázána. Pokocháte se krásnými vyhlídkami do krajiny strážních hradů a krásnou podhorskou přírodou. Výlet je určen zdatnějším cyklistům, kterým nevadí šlapání za pěknými vyhlídkami a zajímavými místy.

 

Start a cíl: Horažďovice, žst.

 

Aktualizace: 22.02.2014

Trasa nás provede nejkrásnějšími místy této části Pošumaví. Začíná a končí v Žihobcích, které bývaly za Lamberků sídlem šlechty, která ze žihobeckého zámku spravovala rozsáhlé panství. Projedeme místy, kde nejznámější z Lamberků, Gustav Jáchim, pojal za ženu Kateřinu, ženu prostého rodu, i lesy, kde tak rád lovíval. Tato trasa je pro zdatné cyklisty, které odmění fantastickými pohledy do této části Pootaví nejen od loveckého zámečku, ale i ze strážního hradu Kašperk, kde se natáčela známá pohádka Anděl Páně.

 

Start a cíl: Žihobce

 

Aktualizace: 20.02.2014

Tato trasa nás provede po obou březích zlatonosné Otavy. Navštívíme nejrozsáhledší hradní zříceninu v Čechách - hrad Rabí, hrad, při jehož dobývání přišel jan Žizka o druhé oko. Projedeme půvabné pošumavské vísky náležející dříve k rozsáhlému panství Lamberků spravovaného ze zámku v Žihobcích. Z otevřené krajiny podél Otavy se pokocháme vyhlídkami na zříceninu Rabí, v závěru trasy pak okusíme příjemnou Otavskou stezku kopírující vodní tok až do Sušice.

 

Start a cíl: Sušice, žst.

 

Aktualizace: 20.02.2014