Nadace Partnerství, která je koordinátorem Moravských vinařských stezek a certifikace Cyklisté vítáni, vyhlašuje soutěž o nejhezčí fotografie roku 2012. Soutěž vyhlásila pro ty, kteří jezdí na kole a fotografují. Na vítěze čekají hodnotné ceny a tak ti z vás, kteří mají ve svém počítači ukryté nějaké fotogafie s cyklisty, měli by zpozornět...

Mapové dílo je od nakladatelství SHOCART, úpravy a sazbu mapy provedl Mgr. Kamil Pikhart. Mapa zahrnuje od západu na východ území od Chudenic a Miletic po Kroměždice a Mlázovy a od severu na jih území od Švihova až k Velharticím. Na zadní straně pak najdete základní informace o Klatovech vč. kontaktů na infocentra, cykloservisy, cykloprůvodce a na internetové stránky pro cyklisty zahrnující tuto oblast. Je zde i Cyklistické desatero a Kodex terénního cyklisty a základní informace o mezinárodní cyklostrase CT38 Plzeň-Klatovy-Železná Ruda-Deggendorf-Mnichov a tříjazyčnou legendu k mapě. Mapa má formát A2 a měřítko 1:60 000, skládaná je „do harmoniky".

A co na této mapě oceňuji já? Mapa je svým formátem a skládáním velice praktická do kapsy i do mapníku na řidítka. Kromě vrstevnic obsahuje i stínování, které v oblasti šumavského podhůží ocení mnohý cyklista. Díky němu jsou ale některé názvy obcí špatně čitelné. Oproti 1. vydání mapy je záběr území asi poloviční, o to více mi schází informace na okraji mapy o vzdálenostech končících cyklotras k nejbližšímu cíli mimo mapu, resp. obci. Tato informace je pouze u silnic I. a II. třídy, po kterých ale nejspíš žádný cyklista nepojede. Pochvalu si tato mapa jistě získá od in-line bruslařů, kteří najdou úseky stezek sjízdné na kolečkových bruslích vyznačené zvláštní značkou s bruslí. Cyklisté tak budou vědět, kde mohou bruslaře očekávat. Krokem zpět je jistě to, že z rubové strany zmizel plán města v vyznačenými cyklotrasami a cyklostezkami. Právě ten totiž dával této mapě "přidanou hodnotu", která lákala cyklistu k jejímu pořízení, neboť mapa regionu v této podobě je k dispozici minimálně ve dvou podobných provedeních. Z typu fialových čar lze vyčíst i povrch: asfaltový (plná fialová čára), nezpevněný povrch (fialová čárkovaná) a náročný MTB povrch (fialová tečkovaná). Z mapy ovšem vyčtete i způsob značení v terénu (pásové či silniční). Oproti 1. vydání zmizel výčet zařízení Cyklisté vítáni, který by asi cyklisté hlavně z řad návštěvníků regionu uvítali spíše než Cyklistické desatero či Kodex terénního cyklisty. Na rubu mapy by byla také vhodnější informace o zajímavých místech. Mapa obsahuje informace o nových úsecích v mapě CT38. Dá se tedy očekávat, že tuto mapu budou využívat i cyklisté z Německa, přesto je informace o trase jen v českém jazyce. Legenda k mapě je ale tříjazyčná.

Vydal: Kamil PIKHART v srpnu 2012 pro město Klatovy za fin. podpory EU

K dispozici: v Informačním centru Klatov a v některých dalších infocentrech

Cena: ZDARMA

Brněnský veletrh cestovního ruchu Regiontour již tradičně zahajuje sezónu veletrhů cestovního ruchu v novém roce. I letos se do Brna sjeli vystavovatelé z celé republiky i ze zahraničí, aby nabídli informace, prospekty a také zážitky přímo ve veletržní hale. Letos zde vystavovatelé se zaměřením na cykloturistiku vytvořili ze stánků samostanou cyklistkou vesničku. Co v ní najdete? Jaké další veletrhy nás letos čekají?

V obci Raková na Rokycansku roste krásný statný dub letní (Quercus robur). Tento památný strom nazývaný dub u Humlů roste do výšky 16,5 metru a  jeho obvod kmene je 320 cm.

Najdete ho za stodolou vesnického statku čp. 26. Pěknou a dosti pravidelnou korunu dubu je vidět ze silnice od vrat statku, lepší pohled na dub je ale z luk za silniční frontou vesnických stavení, nebo zdáli od silnice od Němčiček.

GPS Loc 49°42'1.726"N, 13°34'50.828"E (v mapě)

Mohutný exemplář dubu letního (Quercus robur) roste u polní cesty na zelené turistické značce asi půl kilometru severně od Biřkova. Je zdravý a má krásnou souměrnou korunu. Na téže cestě blíže obci je ještě jeden starý dub, který ovšem přišel o část větví sahajícíh nad cestu. Rána po ulomených větvích je odborně ošetřena a zakryta šindelovou stříškou proti zatékání.

Oba duby jsou na kole nejlépe dostupné z Biřkova po zelené turistické značce.

GPS N 49°31.401', E 13°14.040' (v mapě)

V severozápadním okraji obce Újezdec u Ptenína se na kraji lesa nachází místo, kde bývala lesní školka. Tam také najdete jednu z nejstarších českých douglasek tisolistých (Pseudotsuga menziesii), která má dnes 173 let. Od roku 1996 je chráněna pro svůj vzrůst a dendrologickou hodnotu. Je to památný strom, který roste nad rybníčkem v zaniklé školce okrasných dřevin na levém břehu Starého potoka. Tento krásný zdravý mohutný strom má spodní větve proschlé kvůli zastínění okolní vegetací. Při měření v roce 2004 měl obvod kmene 372 cm, korunu šíře 14 m a výšky 40 m.

Douglasku najdete u devátého zastavení Naučné stezky Ptenín - Újezdec věnovanému zdějšímu arboretu. Možná, že ve stejné školce prožila své mládí i Černínova douglaska, která roste v Americké zahradě v Chudenicích.

GPS N 49°30.950', E 13°11.636' (v mapě)

Dne 2.11.2012 bylo ukradeno v Klatovech horské kolo značky GT Avalanche 2,0 typ 2012 s výrobním číslem rámu F120100894 a vyrobním číslem odpružené vidlice 49T10014206. Na zadním kolečku byl vylomený jeden zub na ejmenším převodu. V případě nalezení kola volejte na Policii 158 neboť je hlášené jako kradené a evidované v Klatovech.

KONTAKT na teď již bývalého majitele

Jaro VARGA

Asi půl kilometru severně od obce Březina, tedy asi 8 kilometrů severně od Rokycan najdete Dub zimní (Quercus petraea). K dubu se dostanete, když pojedete po úzké asfaltové cestě z Dolního Stupna do Březiny. Tento asi 17 metrů vysoký strom (dle měření z r. 1984) najdete u posledního rozcestí před Březinou. Roste v nadmořské výšce 436 metrů a obvod jeho kmene podle měření z roku 2005 je 436 centimetrů. Od roku 1985 je chráněn pro svůj vzrůst a jako krajinná dominanta.

GPS 49°48'42.037"N, 13°35'45.470"E  (v mapě)

V Čechách jde o ojedinělý výchoz souslojí Radnické černouhelné pánve. Ve svahu zde můžete vidět vrstvy černého uhlí, které se v Radnické pánvi těžilo během 19. a 20. století. Radnická černouhelná pánev má tvar deformované elipsy o délce skoro tři kilometry a na jejím území bylo několik dolů. Zdejší černé uhlí se dobývalo v několika lávkách (patrech), přičemž ta spodní již vykutaná se během těžby zavážela hlušinou. Uhlí se zde nachází ve dvou vrstvách (slojích) o mocnosti 10-14 metrů u svrchní vrstvy a 4 metry u spodní. Těžit se tu přestalo 1. března 1969.

GPS 49°49'56.522"N 13°34'7.859"E (v mapě)

Jde o zachovalou těžební stěnu bývalého povrchového dolu Kateřina, ve které jsou zřetelně vidět karbonské arkózové slepence a arkózy. Stěna je asi 70 metrů dlouhá a 20 metrů vysoká. Tvoří ji spodní kladenské souvrství středočeského karbonu (přesněji nýřanské vrstvy). Dříve představovala nadloží černouhelné sloje, kde se těžilo. Vytvořily se zde zajímavé zemní pyramidy a kužely. Místo nazývané také  V uhelných jamách se nachází v oblasti Radnické kamenouhelné pánve, kde hlavní těžba probíhala v 19. a 20 století. Více se o težbě dovíte na infotabuli u nedaleké přírodní památky Bašta. 

Přístup k místu je z cesty od Vranovic do Kříší a Stupna. Při prohlídce buďte opatrní, neboť pískovcové podloží není příliš stabilní a okraj stěny by se pod vámi mohl utrhnout.

GPS  49°50'13.081"N 13°33'53.161"E (v mapě) 

Dne 30.10.2012 mi někdo ukradl horské kolo Scott G Zero. Prosím, pokud byste někde toto kolo spatřil nebo vám jej někdo přinesl do vaší opravny - prodejny, dejte mi vědět na níže uvedený telefon.

KONTAKT

Jan KASÍK z Plzně, tel. 725 101 403