Původ Všerub sahá hluboko do středověku, stál tady původně opevněný dvorec, později kamenný hrad s románským kostelem na předhradí. Ale pouze tento kostel sv. Martina se zachoval do dnešních dnů. Současná podoba je ale jiná, pozdější přestavby mu daly podobu gotickou. Vypíná se na kopci nad Všeruby a jeho bílých zdí si všimne každý, kdo do Všerub přijíždí z kterékoliv strany nebo jen Všeruby míjí cestou z Plzně do Karlových Varů.

Všeruby leží asi 20 km severozápadně od Plzně. Na kole se sem z Plzně dostanete po CT35 přes Ledce a Žilov, kde odbočíte vlevo na Stýskaly a Kokořov. Terénem sem lze dojet z konečné tramvaje číslo 4 po červené značce přes Chotíkov a Kůští do Čemín, dál po modré značce podél Košetického potoka do Košetic a Všerub.

GPS 49°50'35.102"N, 13°13'30.010"E  (v mapě)

Kostel byl postaven v dominantní poloze nejen vzhledem k obci, ale i širokému okolí, podle písemných zpráv v roce 1369. Vydržel sloužit poměrně dlouho - do roku 1768, kdy byl pro celkovou schátralost stržen. Ještě téhož roku byl ale položen základní kámen nového a díky přispění hraběte Hamiltona byla již v listopadu 1769 vysvěcena novostavba. Stavitelem byl plzeňský Evžen Kondel (Eugen Candell), syn slavného architekta Ondřeje Kondela, jehož Mariánské Týnici se kostel hodně podobá. Interiér byl dokončen až v roce 1774 s podporou hraběte Kinského, jehož rodový erb s třemi vlčími zuby dodnes najdeme nad vstupem.

Líšťany leží asi 5 km severně od hráze Hracholuské přehrady, žádná CT tudy dosud nevede.

GPS:  49°49'51.866"N , 13°10'51.94"E (v mapě)

Tvrz Vlkošov je zajímavá a cenná ukázka sídla venkovské šlechty bez pozdějších přístaveb, které by setřely původní ráz. Dnešní stav působí, mírně řečeno, smíšeným dojmem, za zhlédnutí ale přesto stojí.

Tvrz leží asi 7 km severovýchodně od Nečtin.

GPS: 50°0'42.739"N, 13°6'42.315"E (v mapě) 

V přízemí zámku Luhov jsou vystaveny rozsáhlé sbírky historických bicyklů, kterou sem její majitel, pan František Babický z Rokycan, zapůjčil. Až na repliku dřevěné draisiny, jsou to všechno originály a některá konstrukční řešení nás nutí k obdivu k jejich tvůrcům. Kdo by ostatně čekal ve třicátých letech planetovou převodovku v zadním náboji, celoodpružený bicykl nebo jiné technické lahůdky.

Zámek je přístupný od jara do podzimu o víkendech, z Plzně sem dojedete nejkratší cestou po cca 25 km přes Město Touškov. Pro fajnšmekry, kterým nevadí trochu námahy, je to ale zajímavější kolem Krkavce, přes Chotíkov, Kůští, Čemíny, Košetice, Písek a Lipno. Cesta je to sice o něco delší, zato méně pohodlná.

GPS: 49°48'47.864"N, 13°8'40.032"E (v mapě)

GPS: 49°18´34"N, 13°43´01"E (v mapě)

Doslova pár metrů od hranice Plzeňského a Jihočeského kraje jsem objevil zajímavou věc - památník, postavený na místě, kde zemřel při obléhání Horažďovic český král Rudolf I. Habsburský. Zemřel 4.července 1307 údajně na úplavici, ale kdo ví - zažívacími problémy trpěl podle kronikářských záznamů celý život. Zachoval se i popis intriky některých šlechticů, kdy se králi, tou dobou již mrtvému, vzdal úmyslně neinformovaný pán Horažďovic - Bavor ze Strakonic. Byl nucen se vzdát rozsáhlých majetků, které získali především Rožmberkové. Horažďovičáci si tuto událost připomínají každoročními oslavami vždy poslední víkend v červnu, jak jsem zjistil na webových stránkách města.

Památník nemůžete minout, pokud pojedete po červené turistické značce nebo CT 1066 ze Střelských Hoštic do Horažďovic. Trasa je to krásná, jen za mokra to trochu klouže a v létě nohy cyklistů na uzoučké pěšině sužují metrové kopřivy.

GPS: 49°18´41"N, 13°43´13"E (v mapě)

V obci Raková na Rokycansku roste krásný statný dub letní (Quercus robur). Tento památný strom nazývaný dub u Humlů roste do výšky 16,5 metru a  jeho obvod kmene je 320 cm.

Najdete ho za stodolou vesnického statku čp. 26. Pěknou a dosti pravidelnou korunu dubu je vidět ze silnice od vrat statku, lepší pohled na dub je ale z luk za silniční frontou vesnických stavení, nebo zdáli od silnice od Němčiček.

GPS Loc 49°42'1.726"N, 13°34'50.828"E (v mapě)

Mohutný exemplář dubu letního (Quercus robur) roste u polní cesty na zelené turistické značce asi půl kilometru severně od Biřkova. Je zdravý a má krásnou souměrnou korunu. Na téže cestě blíže obci je ještě jeden starý dub, který ovšem přišel o část větví sahajícíh nad cestu. Rána po ulomených větvích je odborně ošetřena a zakryta šindelovou stříškou proti zatékání.

Oba duby jsou na kole nejlépe dostupné z Biřkova po zelené turistické značce.

GPS N 49°31.401', E 13°14.040' (v mapě)

V severozápadním okraji obce Újezdec u Ptenína se na kraji lesa nachází místo, kde bývala lesní školka. Tam také najdete jednu z nejstarších českých douglasek tisolistých (Pseudotsuga menziesii), která má dnes 173 let. Od roku 1996 je chráněna pro svůj vzrůst a dendrologickou hodnotu. Je to památný strom, který roste nad rybníčkem v zaniklé školce okrasných dřevin na levém břehu Starého potoka. Tento krásný zdravý mohutný strom má spodní větve proschlé kvůli zastínění okolní vegetací. Při měření v roce 2004 měl obvod kmene 372 cm, korunu šíře 14 m a výšky 40 m.

Douglasku najdete u devátého zastavení Naučné stezky Ptenín - Újezdec věnovanému zdějšímu arboretu. Možná, že ve stejné školce prožila své mládí i Černínova douglaska, která roste v Americké zahradě v Chudenicích.

GPS N 49°30.950', E 13°11.636' (v mapě)

Asi půl kilometru severně od obce Březina, tedy asi 8 kilometrů severně od Rokycan najdete Dub zimní (Quercus petraea). K dubu se dostanete, když pojedete po úzké asfaltové cestě z Dolního Stupna do Březiny. Tento asi 17 metrů vysoký strom (dle měření z r. 1984) najdete u posledního rozcestí před Březinou. Roste v nadmořské výšce 436 metrů a obvod jeho kmene podle měření z roku 2005 je 436 centimetrů. Od roku 1985 je chráněn pro svůj vzrůst a jako krajinná dominanta.

GPS 49°48'42.037"N, 13°35'45.470"E  (v mapě)

V Čechách jde o ojedinělý výchoz souslojí Radnické černouhelné pánve. Ve svahu zde můžete vidět vrstvy černého uhlí, které se v Radnické pánvi těžilo během 19. a 20. století. Radnická černouhelná pánev má tvar deformované elipsy o délce skoro tři kilometry a na jejím území bylo několik dolů. Zdejší černé uhlí se dobývalo v několika lávkách (patrech), přičemž ta spodní již vykutaná se během těžby zavážela hlušinou. Uhlí se zde nachází ve dvou vrstvách (slojích) o mocnosti 10-14 metrů u svrchní vrstvy a 4 metry u spodní. Těžit se tu přestalo 1. března 1969.

GPS 49°49'56.522"N 13°34'7.859"E (v mapě)

Jde o zachovalou těžební stěnu bývalého povrchového dolu Kateřina, ve které jsou zřetelně vidět karbonské arkózové slepence a arkózy. Stěna je asi 70 metrů dlouhá a 20 metrů vysoká. Tvoří ji spodní kladenské souvrství středočeského karbonu (přesněji nýřanské vrstvy). Dříve představovala nadloží černouhelné sloje, kde se těžilo. Vytvořily se zde zajímavé zemní pyramidy a kužely. Místo nazývané také  V uhelných jamách se nachází v oblasti Radnické kamenouhelné pánve, kde hlavní těžba probíhala v 19. a 20 století. Více se o težbě dovíte na infotabuli u nedaleké přírodní památky Bašta. 

Přístup k místu je z cesty od Vranovic do Kříší a Stupna. Při prohlídce buďte opatrní, neboť pískovcové podloží není příliš stabilní a okraj stěny by se pod vámi mohl utrhnout.

GPS  49°50'13.081"N 13°33'53.161"E (v mapě) 

Naučná stezka Líňská okružní trasa (NS Líně) prochází krajem na jihozápadním okraji Plzně a je určena pěším i cyklistům, kteří mají rádi přírodu, zejména ptáky a také historii. Okružní trasa má 12 kilometrů a je na ní 12 zastavení s informačními tabulemi a tabulkami. Můžete si ji projet sami podle naší mapky. Pro absolvování NS doporučuji jako výchozí bod obce Sulkov nebo Líně.

Vyhlídková plošina byla umístěna na zbytky hradu velmi šetrným způsobem, i když každému se ocelová konstrukce možná líbit nebude. Míst s dalekým rozhledem ale není nikdy dost a navíc pokud je tak atraktivní, jako Krasíkov, turista zajásá! Výhled na jih zakrývají vzrostlé stromy, ale ostatní směry poskytují nádherné pohledy do krajiny. Vzhledem ke konstrukčnímu provedení je zaručen celoroční přístup, i když v zimě je nutné dbát zvýšené pozornosti. Nadmořská výška hradu je 632 m.n.m., na plošinu ve výšce cca 4 metry vede 29 schodů.

Přístup pro pěší je poměrně pohodlný z parkoviště pod hradem. Stejnou cestu můžou použít i cyklisté, ale strmá a kamenitá cesta je problematická nahoru i dolů.

GPS: Loc: 49°52'40.378"N, 12°55'51.674"E (v mapě)

Vodní mlýn z roku 1879 postavený na Kornatickém potoce asi 1km jižně od obce Mešno na Jižním Plzeňsku. Mlýn je nyní přístupný veřejnosti. Provází vyučený mlynář Jindřich Poustka. Před návštěvou prověřte otevírací dobu nebo domluvte prohlídku telefonicky předem. Z Plzně do Měšna dojedete po CT31 a CT2139. Od kostela pokračujte směrem na Lipnici, ale na konci Mešna odbočte vlevo na polní cestu a po ní po překonání železničních kolejí sjeďte do údolí Kornatického potoka. Z mostku přes něj je již vidět Pouskův mlýn na konci cesty, která se mezi potokem a lesem stáčí doleva. Je to jediná pro cyklisty vhodná přístupová cesta.

GPS: 49°39'5.216"N, 13°37'24.778"E (v mapě)

Kamenná Kurzova věž stojí na vrcholu Čerchov (1042 m.n.m.) - nejvyšším vrcholu Českého lesa. Rozhledna nese jméno po jednom z iniciátorů stavby Petřínské rozhledny Vilému Kurzovi.  Z vrcholu Čerchova je krásný výhled za ideální viditelnosti jsou vidět i Alpy.

Přístup na kole: Od zastávky autobusu Capartice po červené turistické značce k rozcestí pod Čerchovem, poté strmě nahoru po panelové cestě kolem studánky po zelené turistické značce až na vrchol.

GPS: Loc 49°22'59.843"N, 12°47'0.931"E (v mapě)

Ve Staré Pasečnici je několik starých lip - jedna z nich u statku U Maxů (č.p. 30) je památná. Nachází se na křižovatce u silnice na CT2014. Tato lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) má  podle měření z roku 1994 obvod kmene 465 cm a korunu stromu do výšky 29 m. Lípa je chráněna od roku 1980 pro svůj věk, vzrůst a estetickou hodnotu. Protože mohutné kořeny lípy svým růstem začaly narušovat opěrnou zeď nad silnicí, nechal obecní úřad vybudovat v roce 1992 novou 41 metrů dlouhou opěrnou zeď, na kterou se spotřebovalo 36 tun kamene.

Další staré a mohutné lípy v Pasečnici rostou u Vodkřížů a u Škarvanů. Najdete je na křižovatce cesty ze Stráže a Havlovic a při výjezdu z Pasečnice na Babylon.

GPS: Loc 49°23'32.797"N, 12°53'42.919"E  (v mapě)

Muzeum v rodném statku Jana sladkého Koziny, hrdého Choda, který stál v čele rebelie proti pánům za práva daná Chodům jako strážcům hranic českými panovníky, a který také za ně položil život. Zemřel na šibenici v Plzni a jeho poslední slova určená Wolfu Maxmiliánu z Lamingenu, řečenému Lomikarovi „Do roka a do dne" se také vyplnila. Lomikar, který sídlil na chodském zámku v Trhanově po roce zemřel. V Újezdě si můžete prohlédnout Pamětní síň Jana Sladkého Koziny v jeho rodném statku v dolní části návsi. Při prohlížení chodských krojů a tradičního vybavení chodského statku, dostanete výklad v typickém chodském nářečí.

Zatopená štola ve svahu nad silnicí je pozůstatkem po těžbě kyzové břidlice, která se v 17. století používala na výrobu kamence. Kutisko i s kamencovou hutí, kde se vytěžená hornina se sírany loužila, náleželo královskému městu Domažlice. Kamencová huť stávala v místě dnešní Staré Huti a zaměstnávala mistra s tovaryšem a dvěma dělníky. Těžba zanikla pravděpodobně na konci 18. století, kdy byl důl náhle zatopen vodou. Podle nepodložených pověstí zde v přívalu podzemních vod zahynulo na 200 horníků. Vlastní kutisko, z něhož zůstala do dnešní doby jen jeskyně Salka, je stará povrchová dobývka o rozměrech 20 x 15 x 8 m zakončená zatopenou úpadní štolou. V zimě se ve vchodové části jeskyně vytvářejí mohutné ledové rampouchy. Přístup k jeskyni je pěšinou ve svahu asi 200 metrů od silnice. Asi 20 metrů před vchodem do jeskyně je infotabule. Území je chráněno od roku 1990. Místo je jako stvořené pro scénu boje rytíře s drakem o princeznu.

GPS: Loc 49°23'11.957"N, 12°53'25.157"E  (V mapě)